Senát potřebujeme, ale nedaří se to vysvětlit veřejnosti, tvrdí senátor Vystrčil (ODS)

14. listopad 2018
Miloš Vystrčil

ANO, ČSSD ani komunisté v senátních volbách neuspěli. Právě tyto strany, s výjimkou sociálních demokratů, zpochybňují smysl horní komory s poukazem na nízkou volební účast. Ani premiér Andrej Babiš (ANO) by se zrušení Senátu nebránil. Podle zastánců ale význam horní komory coby pojistky demokracie roste.

Čtěte takéSenát má nového předsedu. Kubera z ODS v druhém kole porazil Hampla

„Tak, jak Senát v současné podobě funguje, bychom se bez něj obešli. Lidé ho neberou jako reprezentanta svých názorů, o čemž svědčí i volební účast pod 20 %,“ uvedl v pořadu Pro a proti člen výkonného výboru Ústředního výboru KSČM Filip Zachariáš.

Podle něj už jen náklady na provoz Senátu mluví proti jeho existenci. „Všechny legislativní pojistky, které má horní komora plnit, bychom dokázali pořídit levněji než za 600 milionů korun z peněz daňových poplatníků.“

České republice s 10 miliony obyvatel by i v rámci ústavnosti a demokratičnosti nic nebránilo, kdybychom fungovali s jednokomorovým parlamentem. Mohou tak fungovat na Slovensku, ve Švédsku, v Dánsku. Netvrdil bych, že když zrušíme Senát, budeme tu mít totalitu.
Filip Zachariáš

Nastavení Senátu v rámci našeho ústavního pořádku je velmi slabé, soudí komunista. „Proto občané často nevidí důvod, proč by měli volit něco, co se jim zdá jak uměle vytvořené odkladiště politiků.“

O Senátu se prý hovořilo často jako o radě starších a rozumných, jako o protipólu Poslanecké sněmovny. „Teď, když se dohadují o koryta v rámci vedení Senátu, se ukazuje, že to tak úplně není.“

Nevstupuji do předem prohraného boje, říká kandidát na šéfa Senátu Václav Hampl

Václav Hampl

Hned tři senátoři se ve středu utkají o křeslo předsedy Senátu Parlamentu ČR. ODS navrhuje Jaroslava Kuberu, Starostové a nezávislí (STAN) Jana Horníka a početně menší Klub KDU-ČSL a nezávislí Václava Hampla.  

„Za 20 let 250 případů, kdy Sněmovna přijala pozměňovací návrhy Senátu, to dělá 15 zákonů za rok. Za 600 milionů korun nevím, jestli je to úplně efektivní,“ reagoval na čísla uvedená oponentem Filip Zachariáš (KSČM).

Senát se vyplatí, vysvětluje Vystrčil

Zmíněné čísla uvedl předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil. „Za dobu své existence rozhodoval Senát o asi 2 tisících zákonech. Přes 600 jich vrátil zpět Sněmovně, která skoro ve 250 případech vyhověla opravám senátorů.“

„Díky Senátu se třeba nenakoupily gripeny, nebo se snížila cena výkupu megawatthodiny ze spalování bioplynu. Pak se bavme o tom, jestli se Senát vyplatí, nebo ne.“

Senátor také odmítl, že by horní komora byla odkladištěm politiků. „Zasedá zde spousta bývalých i současných starostů, hejtmanů, významných lidí z oblasti kultury, vědy a medicíny. Říkat o nich, že jsou součástí odkladiště, je hodně troufalé.“

Švédsko nezažilo dobu socialismu a totality. Existuje spousta vyspělých zemí, kde mají dvě komory parlamentu a nehodlají je rušit. Tradiční demokracie na západ od nás, a ke kterým se hlásíme, mají dvoukomorové parlamenty a systém tam funguje velmi dobře.
Miloš Vystrčil

Politik uznal, že jako senátor může existenci horní komory těžko obhajovat. „Přesto tvrdím, že Senát má kontrolní funkci v případě legislativy, které dává určitou stabilitu. Je také demokratickou a ústavní pojistkou.“

„Pravomoci Senátu jsou významné a Senát to několikrát dokázal. Nedaří se ale vysvětlit veřejnosti, že horní komora má význam zejména v kritických situacích, jako když byla rozpuštěna Poslanecké sněmovna,“ upozornil Miloš Vystrčil (ODS).

Spustit audio

Související