Sedmdesát let od Ostravsko-opavské operace. Ostrava byla pro armády poslední průmyslové centrum

Na sovětské straně padlo podle historiků skoro 24 tisíc vojáků, na německé až 75 tisíc.

Boj o Ostravu byl krutý a stopy zanechal dodnes.

První fáze Ostravsko-opavské operace začala už 10. března 1945.
„První fáze byla velmi velkoryse naplánována a měla vést k osvobození Prahy už někdy v polovině dubna. Nicméně spíše šlo o to, jak zlikvidovat velitele 4. ukrajinského frontu generála Petrova zadáním naprosto nesplnitelného úkolu. On k takto velkoryse naplánované operaci neměl síly. První fáze Ostravské operace skončila po 8 dnech, po 10 kilometrech postupu na ne zcela nedostatečných sovětských silách,“ doplňuje vědecký pracovník Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl.

Ostrava byla pro vojáky obou stran velmi důležitým průmyslovým bodem.

„Němci i vojáci, kteří Ostravu bránili, považovali Ostravu za poslední průmyslové centrum, které je schopné jim dodávat pancéřové plechy pro výrobu tanků nebo tankových stíhačů, která ještě tehdy v protektorátu probíhala, než ji na konci dubna zlikvidovaly americké bombardéry.“

Dnešní mladí lidé žijí něčím jiným než historií své země. Tomáš Jakl ale zas tak skeptický není:

„Já si myslím, že lidé nejsou mravenci, aby mysleli všichni stejně. Ten kdo ty informace chce, kdo je potřebuje, může je získat. Já se především asi stýkám s lidmi, kteří o tyto historické informace zájem mají, takže bych nebyl tak úplně skeptický. Lidem, kteří o tyto informace nemají zájem, by bylo kontraproduktivní je nějak násilím vnucovat, a stejně by jim to žádný pozitivní efekt nepřineslo.“