Babiš nikdy neodstraní systematický základní střet zájmů. Zákon je kusý, soudí právnička Zámečníková

Sám Andrej Babiš zmiňoval onu třicetidenní lhůtu, kterou mu od jmenování premiérem ukládá k vyřešení střetu zájmů zákon. Vy už jste ale v našem vysílání jednou říkala, že v tomto případě se na Babiše žádná lhůta nevztahuje. Jak to tedy je? Dostává se dneškem premiér do nějakého problému?

Nedostává. Ta lhůta třiceti dnů v zákoně uvedená je, ale je uvedena pro řešení situace, kdy právě veřejný funkcionář buďto sám přímo podniká živnostenským či obdobným způsobem, nebo sedí v orgánech podnikající osoby, je zaměstnaným a podobně.

Čtěte také

Babiš smí být premiérem bez ohledu na Agrofert, říká Koudelka. Rozehnal: Ke střetu zájmů dojde

To není případ Andreje Babiše. On sice drží akcie, je akcionářem svých společností, ale není funkcionářem těch společností. To znamená, že nesedí ve statutárním orgánu, případně v určitých dozorčích orgánech a podobně.

Ta lhůta 30 dnů se v tomto případě neuplatní a na Andreje Babiše se nevztahuje, byť on sám si tu lhůtu jaksi stanovil, když opakovaně říkal, že to beztak do těch 30 dnů vyřeší. Je to tedy jím řečená lhůta, ale ze zákona v tomto případě nevyplývá.

Takže teoreticky ani nemusel informovat o té situaci ministerstvo spravedlnosti?

V zásadě myslím, že ne.

Babiš v pondělním dopise pro ministerstvo popisuje, že čeká na souhlas z jiných států a nemůže převod urychlit. O jakých hlasech ze zahraničí tedy mluví?

To nevím konkrétně, protože neznám dopodrobna zahraniční struktury Agrofertu ani zahraniční úpravy. Ale myslím si, že to mohou být určité souhlasy například německých spolkových ministerstev právě k převedení kontroly nad tou společností.

Čtěte také

Babiš teď není ve střetu zájmů, tvrdí Válková. Všichni ví, komu patří Agrofert, namítá Pospíšil

Možná, tipuji, zejména u společností v chemickém průmyslu, protože to mohou být společnosti týkající se strategických odvětví. Může tam být nějaké schvalovací řízení ve Francii a podobně. Některé státy, týká-li se to převodu kontroly u společností, které spadají do určitých strategických odvětví, mají dozor nad tímto převodem a mohou si vyžádat souhlas.

Plus to mohou být také souhlasy bank, to znamená soukroměprávních subjektů, které určitě Agrofert široce zaúvěrovávají, byť premiér tuto oblast nezmínil. Ale tady s velkou pravděpodobností je potřeba ty souhlasy udělit, pokud se mění kontrola nad danou společností, jsou to takzvané „change of control clause“, které jsou určitě v úvěrových smlouvách a v dalších úvěrových dokumentech.

Přestože říkáte, že neznáte podrobnosti, máte třeba aspoň odhad, jak dlouho to může trvat, než tyto potřebné souhlasy získá?

Bohužel nemám přehled, zda jsou stanovené konkrétní lhůty nebo co přesně se posuzuje. To nedokážu odhadovat.

Sankce nejsou

Až se tedy tak stane, vloží Andrej Babiš holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Podle Babišových slov je to nevratná změna a on sám tím jde nad rámec svých povinností. To tvrdí i náměstek ministra spravedlnost za SPD Zdeněk Koudelka, podle kterého Babiš ani není v konfliktu zájmů. Naopak třeba podle advokáta Aleše Rozehnala je premiér ve střetu zájmů a ani vložení Agrofertu do fondu ho neřeší. Z toho, co zatím o tomto trustu víme, splní podle vás to, co Andrej Babiš sliboval?

My se tady bavíme o několika úrovních střetu zájmů. Ten zákon rozlišuje několik situací a já mám zato, že i přes představené řešení, které je určitě dalekosáhlejší než to řešení předchozích svěřeneckých fondů, ten systematický základní střet zájmů prostě odstraněn nebude nikdy. To je základní premisa zákona, že veřejný funkcionář se ani nemá dostávat do těch situací, kdy by se jeho osobní zájem mohl střetnout se zájmem veřejným.

Čtěte také

Řešit Babišův střet zájmů v Bruselu je předčasné, tvrdí Tureček. Vrecionová: Jde o finance pro Česko

Problém tohoto ustanovení je, že my na něho nemáme sankci. Je to jenom jakýsi morální apel. A morální apel my neumíme jakkoliv vynutit.

Vzhledem k tomu, jak široké je podnikání Agrofertu, jak detailně ho Andrej Babiš zná a jak blízce se setkává s mnohými rozhodnutími, které jsou rozhodnutími vycházejícími z vlády, z ministerstev a podobně – tady ho neodstraní.

Linie, která se aktivně řeší, je ta linie dotační. To je třetí linie zákona, kdy říká, že společnosti vlastněné veřejnými funkcionáři, pokud je tyto osoby ovládají z 25 procent, skutečně nemohou dostávat veřejné dotace, investiční pobídky, příjmy ze státního rozpočtu na veřejných zakázkách a podobně.

Proto si myslím, že to Andrej Babiš ustavičně řeší, protože potřebuje, aby podnikání Agrofertu dále bylo součástí dotačních programů.

Čtěte také

iROZHLAS

Babiš vložení Agrofertu do fondu do 30 dnů nestihne. Zákon ale neporuší, jen prodlužuje dotační stopku

A my víme z předchozí doby, že to předchozí řešení svěřenských fondů bylo nedostatečné, protože Andrej Babiš ve výsledku měl stále rozhodující vliv na své společnosti v tom, že byl zakladatelem fondů a že byl jejich beneficientem.

Momentální konstrukce vypadá tak, že není zakladatelem fondů, neměl by být beneficientem, nebude do těch fondů vlastně moci alespoň z toho veřejného vyhlášení – a my nevíme víc – zasahovat. 

Prokázat tento rozhodující vliv – a to je ten důležitý termín, to je terminus technicus – bude náročnější a bude záležet na tom, zda orgány, které to budou posuzovat, ten rozhodující vliv budou schopny dovodit i v této konstelaci.

SynBiol a Hartenberg Holding

My se bavíme o Agrofertu, ale není mnohem větší problém, že žádné řešení Andrej Babiš nepředstavil pro firmu SynBiol, přes kterou drží víc než 80procentní podíl v investiční skupině Hartenberg Holding?

Fakticky je, protože zrovna na této skupině docela hmatatelně vidíme, jak se ten střet zájmů může do praxe projevit. Když vláda stanoví třeba právě jiná pravidla pro úhrady těch úkonů, které premiérovy kliniky činí.

Problém je, že zákon na to úplně nepamatuje. Ten zákon je kusý. Podle mého názoru není systematicky napsán, není dostatečně konkrétní a mám za to, že problém je na straně zákona. Tedy Andrej Babiš činí to, co po něm vyžaduje zákon, respektive činí to, co zákon žádá, proto, aby jeho společnosti dále mohly čerpat dotace. Nic víc.

Ale je to problém zákona a problém našeho zákonodárce, že ten zákon napsal tak, jak ho napsal.