Sedm let ministra Brabce očima ekologů: Pomoc národním parkům, funkční zelené dotace i nezájem o klima nebo rozklad ČIŽP

11. prosinec 2021
Natura

Richard Brabec (ANO) je nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

„Myslím, že to, co jsme viděli kolem případu Bečvy, byl ve skutečnosti jen výsledek oslabování role ČIŽP a schopnosti inspekce udržet si kompetentní lidi,“ říká ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Klima pro ministerstvo nebylo prioritou, takže jsme ztratili několik let.
Kateřina Davidová

Naopak mezi Brabcovy úspěchy řadí zlepšení poměrů v Národním parku Šumava. „Dnes tam máme už víceméně stabilizovanou situaci. Na stole máme zásady péče, které do budoucna divočinu na Šumavě ochrání. To je za mě jedna z těch věcí, ve kterých se ministr zapsal pozitivně.“

Leccos se podařilo

Naopak postup rezortu v budování vodních prvků v krajině považuje za velmi pomalý. „Víme, že se do toho ministerstvo snažilo investovat, nicméně neudělalo systémovou změnu, která by umožnila budování vodních prvků nebo krajinné struktury,“ dodává Kárníková.

„K pozitivům bych přidal, že se ministrovi podařilo prosadit balík odpadových zákonů, ale to se mu podařilo až v závěru působení v rezortu. Ministerstvo čekají další výzvy,“ připojuje Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. Naopak protierozní vyhlášku pokládá za fiasko, stejně jako vládou prosazenou novelu stavebního zákona.

Stát se za Brabce naučil rozdávat peníze na ekologické projekty, a to je dobře.
Vojtěch Kotecký

Podobně ekologové nešetří kritikou ani v případě aktivit rezortu životního prostředí v otázce klimatických změn, a to i na evropské úrovni. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku Česko v uplynulých letech dělalo jen to, co muselo.

Čtěte také

„Zdá se, že klima pro ministerstvo není prioritou, což je z mého pohledu škoda. Ztratili jsme dost let na to, abychom přišli s progresivnější strategií.“

„Český stát se naučil rozdávat peníze na ekologické projekty,“ připomíná klady Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

„Ministerstvo umí stovkám tisíc domácností rozdávat velké množství malých projektů, které tady pomáhají se zateplením, támhle s dešťovkou.“ Díky tomu se podle Koteckého i zlepšilo ovzduší, protože kotlíkové dotace usnadnily výměnu starých kotlů za modernější.

Poslechněte si celý pořad Natura Ondřeje Nováka v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.