Ochranáři vracejí Vysočinu přírodě. Kupují pozemky a chystají směs místního lučního osiva

„Český svaz ochránců přírody vykoupil už zhruba 180 hektarů pozemků na 45 lokalitách, a to v kampani Místo pro přírodu. Třeba Česká společnost ornitologická na čtyřech lokalitách koupila už kolem 70 hektarů. Ale jsou i organizace, které nemají celorepublikovou působnost. V regionu působí třeba Sdružení Krajina, které má vykoupeno před 50 hektarů pozemků,“ vypočítává Vojtěch Kodet z vysočinské pobočky České společnosti ornitologické a Pozemkového spolku Gallinago.

Čtěte také

Invazní rostliny působí škody. Polovina vlastníků pozemků s námi nekomunikuje, stěžuje si KRNAP

Letos na podzim ochranáři upravili třeba více než jeden hektar nivy potoka nedaleko Žďáru nad Sázavou. Z léta přehlížené a zpustlé lokality dokázali vytvořit soustavu tůněk a upravili tok dříve zahloubeného potoka tak, aby se z místa stal opět mokřad.

O tom se přesvědčuji sám hned po pár krocích, kdy najednou cítím mokro v polobotkách a lituji, že jsem si nevzal holínky. „Kdybychom tady šli před dvěma měsíci, než vznikly tůně a než došlo ke zmeandrování potůčku, tak bychom chodili po suché zemi,“ dodává Kodet.

Stavební úpravy na pozemku provedl během pár dní bagr, pracnější bylo spíš posekat a vyhrabat divokou trávu. Ochranáři by mokřad rádi do budoucna rozšířili i do okolní zpustlé nivy, ale obávají se, že by nesehnali dostatek lidí na údržbu. Ta sice představuje jen občasné mozaikovité sečení, ale to strojové znesnadňuje komplikovaný terén.

Žďársko má i vlastní směs osiva

Ačkoliv má Vysočina na české poměry značně drsné klima, ani její krajina neunikla moderním zemědělským trendům, které hospodářům velí při setí na loukách volit levné univerzální osevní směsi. Sdružení Krajina se proto před několika lety rozhodlo experimentálně vyvinout směs semen rostlin typických právě pro Žďársko.

Čtěte také

Mokřad Žabák podle radnice neexistuje. Biologové v něm přitom našli chráněné a ohrožené živočichy

„To větší jsou semínka trávy, mezi tím jsou semínka kytek, těch by tam mělo být deset procent. Je to obohacenější směs, protože to, co se komerčně vysévá, má třeba tři čtyři druhy, tato jich má mnohem více,“ vysvětluje Petra Doležalová ze Sdružení Krajina, která zároveň pracuje ve Správě CHKO Žďárské vrchy.

Lokální směs neobsahuje hybridní druhy trav, je obohacená o druhy, které už dnes na loukách běžně nerostou. Zároveň obsahuje větší podíl semen kvetoucích rostlin, které budou představovat pastvu pro opylovače. Obsahuje třeba kopretiny, kohoutek luční nebo rdesno hadí kořen.

Semena ochranáři sbírají ručně v terénu na takzvaných zdrojových plochách, kde se ještě vyskytují původní žďárské druhy. Některé pak místní pěstují i v matečnicích.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.