Sčítání lidu mělo před 30 lety hned dva neuralgické body

28. duben 2021

Stejně jako letos proběhlo i v roce 1991 v tehdejším Československu sčítání lidu, domů a bytů. Po 40 letech totality šlo o první sčítání ve svobodných poměrech. V lidech vyvolaly ale velký neklid otázky o národnosti a náboženském vyznání. K uklidnění atmosféry musel těsně před sčítáním vystoupit i federální premiér.

Čtěte také

Sčítání lidu měla v roce 1991 v tehdejším statistickém úřadu na starosti i Jiřina Růžková. Podle ní si statistici cení kontinuity ve zjišťování údajů. Proto se v dotaznících objevují každých deset zhruba stejné otázky.

V roce 1991 mělo však dva neuralgické body. Jedním z nich byl dotaz na náboženské vyznání, ke kterému měli lidé výhrady. Bránili se odpovídat, jestli „věří“ a k jaké z církví se hlásí. Nakonec to statistici změnili a odpověď na tuto otázku byla dobrovolná. K víře se pak přihlásilo 44 procent obyvatel.

Citlivá národnost

Citlivým tématem byl i dotaz na národnost. Podle Růžkové se obyvatel tehdy chtělo hlásit k moravské či slezské národnosti. V zásadě ale platilo, že výběr národnosti je zcela na nich a nesouvisí se státním občanstvím ani mateřským jazykem. Poprvé se ke své národnosti mohli přihlásit i Romové.

Sčítání před 30 lety zajišťovalo na 40 tisíc sčítacích komisařů. Na nich také závisel jeho úspěch. Přes vypjatou atmosféru ve společnosti, kterou musel na poslední chvíli uklidňovat dokonce premiér, se sčítání v roce 1991 považuje z pohledu statistiků za jedno z nejúspěšnějších.

Poslechněte si celý díl série 30 let poté Mileny Štráfeldové. 

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související