Šárka Skaláková: Nenápadná vítězství české psychiatrie

Národní ústav duševního zdraví
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Národní ústav duševního zdraví

Pokud by se někdo domníval, že by měla vláda řešit důležitější problémy než duševní zdraví obyvatel, pak se mýlí.

Výskyt duševních onemocnění v české populaci dosahuje 21 %. Z chronicky duševně nemocných až polovina onemocní před čtrnáctým rokem života. A s vyšším věkem zase stoupá výskyt Alzheimerovy nemoci. Roste sebevražednost, deprese, různé fobie, závislosti a psychózy. Nemocní často končí v invalidním důchodu a jejich rodiny nesou enormní zátěž.

Pacienti jsou stigmatizováni. A to se přenáší i na obor, který je léčí. Psychiatrie zdaleka nepožívá takový respekt jako somatická medicína. Výmluvný je žebříček výdajů evropských států na duševní zdraví: Z 28 zemí je ČR na 26. příčce.

Tomu odpovídá zastaralý systém léčby, který u nás stále stojí na velkých psychiatrických nemocnicích. Je neefektivní finančně i morálně. Člověk v izolaci od společnosti se těžko může plně uzdravit.

Změna systému

Proto v Česku probíhá už od roku 2013 intenzivní příprava transformace psychiatrické péče. V posledních letech i s významnou podporou z evropských fondů. Cílem není už jen pouhé zvládání projevů nemoci, ale také zajištění co nejkvalitnějšího života člověka.

Většina nemocných touží po zapojení do společnosti. K tomu ovšem potřebují asistenci při zvládání běžného života, který je pro ně obtížný. Potřebují pomoc v nalezení vhodné práce a důstojného bydlení. Mladí lidé pak potřebují i podporu v realizaci vzdělávání.

Takovou šíři služeb nemůže zvládat osamocený ambulantní psychiatr nebo psycholog. Vyžaduje týmovou spolupráci dalších odborností, ať už psychiatrických sester, sociálních pracovníků, adiktologů, peer konzultantů a dalších.

Je zřejmé, že potřebné změny výrazně přesahují oblast zdravotnictví. Vyvstala nutnost zapojení dalších rezortů, především ministerstva práce a sociálních věcí, financí, školství či spravedlnosti. Platformou jejich spolupráce je Rada vlády pro duševní zdraví, jejím supervizorem v tom je ministerstvo zdravotnictví. Tím je vyjádřena logická návaznost na transformaci psychiatrie, která byla dosud v gesci právě tohoto ministerstva.

Společné cíle a postup pro příštích 10 let vymezuje koncepce z dílny nejlepších lékařů a terapeutů – Národní akční plán pro duševní zdraví.

První vlaštovky

Probíhající reforma psychiatrie už přinesla první drobné změny v systému. Vznikl koncept takzvaných center duševního zdraví, propojující zdravotní a sociální služby. Snahou je nejen podchytit pacienty dříve, než se nemoc stačí rozvinout, ale také poskytnout všestrannou podporu lidem propuštěným z ústavní péče.

Praxe ukázala, že včasná péče počet pacientů v léčebnách výrazně snižuje. O něco starší novinkou jsou terénní psychiatrické týmy, kterými disponují i centra duševního zdraví. Terénní psychiatričtí pracovníci navštěvují pacienty doma, získávají jejich důvěru, pečují o ně v jejich přirozeném prostředí a komunikují i s rodinami. Často je to jediná možnost, jak oslovit lidi, kteří se zcela uzavřeli, nebo ty, které formální systém klasické psychiatrické péče odrazuje.

Reforma české psychiatrie tak přináší dvě kvality: osobní i komplexní pohled na pacienta jako na člověka a cestu k duševnímu zdraví celé společnosti jako jedno z klíčových témat této vlády.

Autorka je publicistka

Spustit audio
autor: Šárka Skaláková|zdroj: Český rozhlas

Související