Šárka Skaláková: Nenápadná vítězství české psychiatrie

Výskyt duševních onemocnění v české populaci dosahuje 21 %. Z chronicky duševně nemocných až polovina onemocní před čtrnáctým rokem života. A s vyšším věkem zase stoupá výskyt Alzheimerovy nemoci. Roste sebevražednost, deprese, různé fobie, závislosti a psychózy. Nemocní často končí v invalidním důchodu a jejich rodiny nesou enormní zátěž.

Čtěte také

Psychiatrické nemocnice nepomáhají lidem vrátit se co nejrychleji do života, míní koordinátor reformy péče o duševní zdraví Novák

Pacienti jsou stigmatizováni. A to se přenáší i na obor, který je léčí. Psychiatrie zdaleka nepožívá takový respekt jako somatická medicína. Výmluvný je žebříček výdajů evropských států na duševní zdraví: Z 28 zemí je ČR na 26. příčce.

Tomu odpovídá zastaralý systém léčby, který u nás stále stojí na velkých psychiatrických nemocnicích. Je neefektivní finančně i morálně. Člověk v izolaci od společnosti se těžko může plně uzdravit.

Změna systému

Proto v Česku probíhá už od roku 2013 intenzivní příprava transformace psychiatrické péče. V posledních letech i s významnou podporou z evropských fondů. Cílem není už jen pouhé zvládání projevů nemoci, ale také zajištění co nejkvalitnějšího života člověka.

Většina nemocných touží po zapojení do společnosti. K tomu ovšem potřebují asistenci při zvládání běžného života, který je pro ně obtížný. Potřebují pomoc v nalezení vhodné práce a důstojného bydlení. Mladí lidé pak potřebují i podporu v realizaci vzdělávání.

Čtěte také

Duševní onemocnění představují největší socioekonomické břemeno, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl

Takovou šíři služeb nemůže zvládat osamocený ambulantní psychiatr nebo psycholog. Vyžaduje týmovou spolupráci dalších odborností, ať už psychiatrických sester, sociálních pracovníků, adiktologů, peer konzultantů a dalších.

Je zřejmé, že potřebné změny výrazně přesahují oblast zdravotnictví. Vyvstala nutnost zapojení dalších rezortů, především ministerstva práce a sociálních věcí, financí, školství či spravedlnosti. Platformou jejich spolupráce je Rada vlády pro duševní zdraví, jejím supervizorem v tom je ministerstvo zdravotnictví. Tím je vyjádřena logická návaznost na transformaci psychiatrie, která byla dosud v gesci právě tohoto ministerstva.

Společné cíle a postup pro příštích 10 let vymezuje koncepce z dílny nejlepších lékařů a terapeutů – Národní akční plán pro duševní zdraví.

První vlaštovky

Probíhající reforma psychiatrie už přinesla první drobné změny v systému. Vznikl koncept takzvaných center duševního zdraví, propojující zdravotní a sociální služby. Snahou je nejen podchytit pacienty dříve, než se nemoc stačí rozvinout, ale také poskytnout všestrannou podporu lidem propuštěným z ústavní péče.

Praxe ukázala, že včasná péče počet pacientů v léčebnách výrazně snižuje. O něco starší novinkou jsou terénní psychiatrické týmy, kterými disponují i centra duševního zdraví. Terénní psychiatričtí pracovníci navštěvují pacienty doma, získávají jejich důvěru, pečují o ně v jejich přirozeném prostředí a komunikují i s rodinami. Často je to jediná možnost, jak oslovit lidi, kteří se zcela uzavřeli, nebo ty, které formální systém klasické psychiatrické péče odrazuje.

Reforma české psychiatrie tak přináší dvě kvality: osobní i komplexní pohled na pacienta jako na člověka a cestu k duševnímu zdraví celé společnosti jako jedno z klíčových témat této vlády.

Autorka je publicistka