Psychiatrické nemocnice nepomáhají lidem vrátit se co nejrychleji do života, míní koordinátor reformy péče o duševní zdraví Novák

Pavel Novák
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Novák

Spoluzakládal organizaci, která je dnes největší neziskovkou na poli pomoci duševně nemocným, stál u zrodu první sociální firmy u nás. Pavel Novák zakládal organizaci Fokus Praha a v současnosti působí na ministerstvu zdravotnictví. V čem vidí největší úskalí české psychiatrické péče?

„Zavřít psychiatrickou nemocnici je pořád tabu. Náš systém pomoci duševně nemocným uvízl tak trošku v minulém století,“ říká Novák, který má na starosti reformu psychiatrické péče na území Prahy.

V České republice jsou v současnosti téměř tři tisíce lidí, kteří jsou hospitalizováni déle než šest měsíců, a přes 800 z nich je v nemocnicích déle než pět let. „Takto masivní zdravotní podpora na lůžku není nezbytná. Máme příklady z jiných zemí, kde prakticky nemají psychiatrické nemocnice a jejich systém pomoci funguje,“ komentuje situaci Novák.

Neveřejné výsledky průzkumu

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) před časem provedlo průzkum kvality v českých psychiatrických nemocnicích. Veřejnosti ale poskytlo jen krátký souhrn výsledků.

Dívka - deprese - panika - úzkost - smutek

„I v té obecné části se je možné dočíst, jakým problémům v péči o duševní zdraví čelíme. Nemocnice v podstatě nepomáhají lidem v tom, aby se mohli velmi rychle vrátit do svých domovů. Ve finále za ně přebírají veškerou péči a tím je zneschopňují. Všechno dohoromady pak vede k dlouhodobé hospitalizaci,“ popisuje zásadní problém celého systému koordinátor reformy.

Podle něj zpráva zmiňuje i časté porušování práva na soukromí nebo ztrátu důstojnosti. „Zabýváme se tady neustále špičkou ledovce. Řešíme jen katastrofické scénáře místo toho, abychom jim předcházeli,“ říká a dodává: „Je to stejné jako u exekucí – řešíme, kolik lidí je v exekuci a v dluhové pasti. Ale léta jsme neřešili třeba finanční gramotnost a vzdělávání lidí. Nezajímali jsme se o nastavení legislativy a půjček. Problém nás začne zajímat, až když dojde do posledního stadia.“

Špatně nastavený systém

Problém českého způsobu péče o duševní zdraví není v lékařích, ale v systému. „Znám hodně lidí například v psychiatrické nemocnici v Bohnicích a vím, že dělají, co můžou. Jsou nadšení, rádi spolupracují a pomáhají pacientům. Ale systém je tlačí do něčeho jiného, než by lidé potřebovali,“ uvádí svou zkušenost zakladatel Fokusu Praha, neziskové organizace pomáhající duševně nemocným.

„Musíme začít myslet jinak. Posílit prevenci a budovat komunitní služby. Ve Walesu jsem viděl, jak do včasné psychiatrické péče zapojili i praktické lékaře. Ti doporučují lidem, kteří jsou ve stresu nebo trpí úzkostí, aby se tím zabývali. Vědí, jak pracovat se stresem. To u nás vůbec neexistuje.“ 

Stigma blázna

Nastavený systém není jediným problémem, který komplikuje zejména prevenci. „Česká společnost je velmi negativně nastavena k lidem, kteří mají nějaké duševní problémy,“ poukazuje na další problém Novák.

„To pak znemožňuje, aby člověk, který má nějakou drobnou úzkost, svůj problém řešil včas. Nakonec se z malé úzkosti stane velký problém, který končí hospitalizací. Proto je pro nás klíčové zaměřit se dnes hlavně na prevenci,“ uzavírá Pavel Novák, koordinátor reformy péče o duševní zdraví pro Prahu.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s Pavlem Novákem. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi péčí o duševně nemocné dnes ve srovnání se situací v 80. letech minulého století. Nebo jak konkrétně fungují Centra duševního zdraví v Praze a jaké služby poskytuje nezisková organizace Fokus Praha, u jejíhož vzniku Novák stál.

Spustit audio
autoři: Lucie Vopálenská, Ondřej Skácel

Související