Duševní onemocnění představují největší socioekonomické břemeno, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl

Prof.Cyril Höschl

V Klecanech severně od Prahy bylo na konci března slavnostně otevřeno nové vědecko-výzkumné zařízení zaměřené na studium a léčbu neuropsychiatrických onemocnění.

Nese název Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jeho kořeny sahají do roku 1961, kdy byl v pražských Bohnicích založen Výzkumný ústav psychiatrický, později po roce 1989 přejmenovaný na Psychiatrické centrum Praha.

„Jde o první české moderní psychiatrické vědeckovýzkumné zařízení,“ říká doktor Filip Španiel, specialista na prevenci a léčbu psychotických onemocnění.

Klecanský ústav představuje 14 tisíc metrů čtverečních nově vybudovaných prostor, počítá s uplatněním tří set pracovníků, zahrnuje klinickou část s 56 lůžky, ambulance, stacionáře, laboratoře s nejmodernější technikou, rehabilitace a tak dále. Stál skoro miliardu.

Sedm výzkumných programů

Podle ředitele Cyrila Höschla potřebovala nový ústav nejen tuzemská psychiatrie, ale potřebuje ho celá česká společnost.

Národní ústav duševního zdraví je nyní rozčleněn do sedmi výzkumných programů. V jejich rámci pokrývají zdejší vědci a lékaři hlavní výzvy oboru.

Z přednášky prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc. v Moravské galerii Brno

Výzkumy zahrnují studium, epidemiologii, monitoring, léčbu a prevenci závažných duševních poruch a onemocnění související se stárnutím nebo se závislostmi.

Klinický úsek se zaměřuje na léčbu a prevenci úzkostných, afektivních a psychotických poruch. Pokoje jsou jedno, maximálně dvoulůžkové.

Magnetická cívka stimuluje mozkovou tkáň

Klíčové je nejmodernější technologické a přístrojové vybavení. V létě by měl ústav získat unikátní magnetickou resonanci ušitou na míru neurovědnému výzkumu. Ta se propojí se zdejším digitálním elektroencefalografem (EEG).

V ústavu se používá široké spektrum léčebných a rehabilitačních postupů. Třeba metoda transkraniální magnetické stimulace, vhodná pro farmakorezistentní pacienty.

Jde o neinvazivní postup, kdy pacient sedí v mírném záklonu jako u kadeřnického umyvadla a magnetická cívka upevněná na hlavě mu stimuluje vybranou část mozkové tkáně. Měli jsme štěstí. V laboratoři právě probíhalo sezení.

Magnetická rezonance hlavy člověka

Jak potvrdil i zdejší lékař a výzkumník Tomáš Novák, metoda má u mnohých pacientů výsledky srovnatelné s klasickou farmakologickou léčbou.

Každý pacient je trochu jiný a reaguje na něco jiného. Podle doktora Filipa Španiela je optimální léčba ušitá na míru každému zvlášť. Předpokladem úspěchu do budoucna je však pečlivý sběr dat a jejich vyhodnocování.

Pro psychiatrii 21. století bude totiž zásadní nemoci předvídat.