Salvini se před eurovolbami snaží sjednotit ultrapravici, tu ale štěpí Putin

Italský vicepremiér a předseda protiimigrační strany Liga Matteo Salvini posílá zprávy se smajlíky předsedkyni francouzského krajně pravicového Národního shromáždění, dříve Národní fronty, Marine Le Penové nebo zveřejňuje selfíčka s rakouským krajně pravicovým politikem Heinzem-Christianem Strachem.

A Salviniho tvář je také vidět na velkoplošných obrazovkách na všech krajně pravicových shromážděních od Prahy až po Sofii, píše ve své analýze agentura Reuters.

Italská Liga sílí a její šéf slibuje euroskeptický blok pro celou Evropu

Předseda italské strany Lega Nord (Liga Severu) Matteo Salvini

Italský ministr vnitra a šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini hodlá nedávný volební triumf zúročit ve vytvoření nového celoevropského nacionalistického bloku.

Uvádí, že Salvini, povzbuzen vlastními úspěchy i únavou voličů z mainstreamových stran, se krajně pravicové formace snaží smířit a sjednotit do květnových voleb do Evropského parlamentu. Od nich se přitom očekává, že dva dosud největší politické bloky ztratí společnou většinu.

Salvini a další krajně pravicoví politici doufají, že vytvoří opoziční euroskeptické uskupení s takovým počtem mandátů, který jim umožní zdržovat legislativu nebo bránit jejímu přijímaní.

Podle Salviniho poradce pro zahraniční otázky Marca Zanniho je teď šance spojit síly jednou provždy. Když ale Salvini v pondělí zahajoval kampaň v italském Miláně, nebyla tam ani Le Penová, ani zástupci Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nebo polské vládní partaje Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského.

Motivované antisíly

Reuters vysvětluje, že jde o výsledek názorových rozdílů a rivality, které těmto uskupením už dlouho brání v jednotě. Vůdci krajně pravicových stran se shodují, že je třeba zbrzdit liberální kurz Evropské unie a vrátit moc členským státům. V jiných oblastech už ale mají odlišné pohledy, a pokus Stevea Bannona, bývalého strategického poradce amerického prezidenta Trumpa, o sjednocení evropských populistických skupin tak vyzněl naprázdno.

Český euroskepticismus je něco trapného. Laciná záminka vložená do vyjednávání o brexitu, tvrdí právník Jiří Přibáň

Jiří Přibáň

Jaká by měla být Evropa po brexitu? Proč by se měla znovu vrátit k myšlence, která byla tak lákavá i pro nás v 90. letech? A proč si právník a sociolog z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň myslí o českém euroskepticismu, že je trapný?

Podporu euroskeptických stran zvyšuje v mnoha evropských zemích všeobecná nespokojenost s pomalým hospodářským růstem, bezpečnostní hrozba, kterou představují islamističtí ozbrojenci, a odpor vůči přistěhovalectví. Podle politoložky Evropské rady pro zahraniční vztahy Susi Dennisonové mají dnes tyto „antisíly“ mnohem silnější motivaci než síly proevropské.

Jejich zisky i plánovaný odchod Británie z Evropské unie bude mít za následek zásadní reorganizaci pan-národních skupin, které strany v europarlamentu vytvořily. Podle prognóz může Salviniho protipřistěhovalecká Liga získat až 27 mandátů místo současných pěti. A celá euroskeptická skupina s názvem Evropa národů a svobody, kam patří i strana Le Penové nebo rakouští Svobodní, by mohla posílit až na 61 křesel ze současných 37.

Salvini se proto snaží spřátelit s vůdci stran, které jsou členy jiného bloku, například s Kaczyńským, s nímž se italský vicepremiér sešel v lednu ve Varšavě. Jedna společná a velká europarlamentní skupina by dostávala víc peněz a zvýšila by rovněž šance na větší množství sponzorských darů.

Nacionalisty štěpí Putin

V pohledu Reuters je ale pravděpodobné, že kvůli politickým rozporům zůstanou euroskeptické strany rozděleny do nejméně dvou skupin, jedné okolo Salviniho a druhé kolem Kaczyńského. Salvini obdivuje Vladimira Putina, zatímco Kaczyński ruského prezidenta ostře kritizuje.

V Maďarsku probíhá refeudalizace, Orbánovo vládnutí připomíná tyranii, píše slovenský exvelvyslanec

Maďarský premiér Viktor Orbán

V Maďarsku se dějí zajímavé věci. Vláda premiéra Viktora Orbána vynakládá velké úsilí, aby tamní poměry vrátila do stavu před velkou apokalypsou, jež postihla horthyovské Maďarsko koncem druhé světové války, tvrdí ve slovenském deníku Pravda bývalý slovenský velvyslanec v Maďarsku Štefan Markuš.

Obě strany jsou sice proti přistěhovalectví, ale neshodují se na tom, jak k němu přistupovat. Itálie do evropského rozpočtu víc dává a Polsko z něj víc dostává. Rozdílné jsou i názory na ekonomiku.

Prokremelské sympatie Salviniho a Le Penové zase představují rudou čáru pro pravicové strany v Dánsku, Finsku a Švédsku, které považují Rusko za hrozbu. Problém zasednout v jedné skupině bude mít i řada uskupení, které spolu soupeří na národní úrovni.

Podle průzkumů může o mnoho víc europarlamentních křesel získat Alternativa pro Německo (AfD), která by pak mohla vstoupit do Salviniho skupiny Evropa národů a svobody. Ankety rovněž ukazují, že by o čtyři křesla mohlo posílit nizozemské Fórum pro demokracii, ale to už uvedlo, že se připojí k polské straně Právo a spravedlnost.

Ochromí Unii?

Po úspěchu v prosincových regionálních volbách ve Španělsku, které do té doby populistickým proudům vzdorovalo, se stala miláčkem euroskeptických skupin tamější strana Vox.

EUforka má dát lidem objektivní informace, neděláme probruselskou propagandu, říká rektor Miller

Rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller

Lépe informovat o Evropě si klade za cíl projekt EUforka. Začala s ním Univerzita Palackého v Olomouci a zapojily se do něj už dvě desítky českých škol. Základem myšlenky je využití komunikačních sítí univerzit k šíření objektivních informací z oficiálních zdrojů.

O její přízeň se uchází jak Kaczyńského partaj, tak Salviniho Liga, protože Vox by mohl podle předpovědí získat v eurovolbách až pět mandátů. Jeho předseda Santiago Abascal však agentuře Reuters řekl, že jeho formace možná nevstoupí ani do jedné z těchto skupin.

I když euroskeptické strany zřejmě nevytvoří jediné uskupení, Salviniho poradce Zanni je přesvědčen, že spolu budou zvýšenou měrou spolupracovat a snažit se ovlivňovat anebo mařit politiku Evropské unie. Tím by vzniklo riziko dlouhodobého ochromení Evropského parlamentu, což by narušilo představu, že Evropská unie je efektivním hráčem, varuje politoložka Dennisonová.

Europarlamentní stratégové však tvrdí, že mladší pravicové skupiny mají mnohem horší stranickou disciplinu, takže nebudou hlasovat jednotně a pracovat účinně, cituje agentura Reuters nejmenovaného člena Evropské lidové strany (EPP), největšího uskupení v Evropském parlamentu.

Spustit audio

Související