S novým Afghánistánem bude muset spolupracovat hlavně Pákistán. Čína pak chce hlavně klid, myslí si politický geograf Baar
S ustupujícími vojsky NATO vzniká v Afghánistánu nový prostor pro posilování a uplatňování vlivu. Hlavními hráči jsou tak teď Rusko a Čína, tvrdí politický geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar. Zatímco kulturně zanechal někdejší Sovětský svaz na Středním východě výraznější stopu, z ekonomického hlediska tahá za delší konec provazu Čínská lidová republika, shrnuje.
Čtěte také
Podle posledních zpráv se zdá, že Moskva uzná Tálibán za legitimního vládce znovu vyhlášeného Islámského emirátu Afghánistán.
„Bude si tím chtít posílit svůj – byť nevelký,“ komentuje politolog v Interview Plus.
Rusku je zřejmě o respektování hranic bývalých sovětských republik – Turkmenistán, Uzbekistán nebo Tádžikistán. Na severu Afghánistánu totiž žijí miliony lidí, kteří patří k uzbecké, tádžické nebo turkmenské národnosti.
Vzájemné kontakty se mohou promítnout i do vztahu k Rusku.
Vladimír Baar
„Vzájemné kontakty proto mohou být velmi intenzivní. Mohou se promítnout i do jejich vztahů s Ruskem,“ myslí si Baar.
Státem, který se spolupráci s Tálibánci zřejmě nevyhne, je Pákistán, upozorňuje host Interview Plus. Paštunové – dominantní afghánské etnikum, které tvoří jádro islamistického hnutí Tálibán, jsou také jednou z hlavních skupin obyvatel Pákistánu.
„Pro ten budou odstředivé tendence Paštunů velkým problémem. A pak se do hry může vložit i Indie, která má spory s Pákistánem ohledně Kašmíru. Nemyslím si, že se Indie nebude chtít na tomto problému nějakým způsobem přiživit,“ uvažuje.
Čtěte také
Zda Tálibánci vůbec budou hledat spojence v zahraničí, je zatím stále otázkou. Baar se domnívá, že uvnitř hnutí ještě dojde k mocenskému boji mezi představiteli otevřenějšího postoje k vnějšímu světu a izolacionisty.
„Obecně si myslím, že izolacionisté budou nakonec zatlačeni do pozadí a hlavní garnitura bude chtít jednat minimálně s nejbližšími sousedy. Aby ubránili svou vládu co nejdéle, dokázali ji stabilizovat a nedali znovu příčinu k invazi zvenčí,“ dodává.
Čína?
Afghánistán má ale také čínské sousedy. „Snahou Číny je zabezpečit, aby na její západní linii byl politický klid. Čína je zemí, která si nepřeje, aby se v jejím sousedství odehrávaly nějaké nepříjemnosti,“ tvrdí Baar.
Dodává, že má s Afghánistánem nepatrnou, jen 26kilometrovou hranici, která navíc vznikla uměle, ale taky obyvatelstvo, které má kořeny v obou zemích. „To vše může sehrát roli v tom, že musí mít klid v sousedství, aby nedošlo k nějakým nepokojům i na jejich vlastním území,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Jana Bumby s Vladimírem Baarem. Dozvíte se, jakou roli by měli mít i Číňané.
Související
-
„Měl jsem strach, neustále se tam střílelo,“ říká český kapitán. Do bezpečí dostal na 130 Afghánců
Kapitán ochranného týmu Vojenské policie KAMBA musel vyjednávat s hlídkou Tálibánu, aby dostal do bezpečí na 130 Afghánců.
-
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Nejdřív chtěl Tálibán obnovit ideologickou čistotu po invazi Rusů
Čeho chce vlastně Tálibán dosáhnout? Otázka, kterou si teď Západ pokládá s tím, jak se radikální islamistické hnutí zabydluje na mocenských pozicích Afghánistánu.
-
Tomáš Klvaňa: Kdo ztratil Afghánistán?
Začátkem 50. let se v USA vedla diskuze na téma: Kdo ztratil Čínu? V roce 1949 vyhlásil Mao lidovou republiku a americké stratégy ovládla panika z expanze komunismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka