Rusko kvůli vstupu do NATO Švédsko a Finsko neohrozí, je zaseknuté na Ukrajině, říká analytik Kraus

„Nebude to ale znamenat žádné ohrožení pro skandinávské země,“ pokračuje Kraus. „Rusko je silně zaseknuto na východě Ukrajiny a hlavní síly koncentruje tam. Ale také má obrovský mobilizační potenciál. Ty síly, které nemohou být z logistických a jiných důvodů nasazeny na Ukrajině, mohou být přesunuty ke Skandinávii.“

Čtěte také

Skandinávský reportér ČRo: Finsko utíkající Rusy přijímá, s Moskvou však ztrácí trpělivost

Bezpečnostní záruky, které mezi sebou členské státy NATO mají, začínají platit až s přijetím posledního z řady přístupových dokumentů. „Spojenci vyjádří svoji vůli nějak v mezidobí jednat,“ ujišťuje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Také on si nemyslí, že jsou obavy z Ruska v případě Finska a Švédska na místě: „Vidíme, kolik starostí má Rusko s válkou na Ukrajině.“

Riziko pro Pobaltí nadále zůstává, ale vstupem Finska, případně i Švédska do Aliance se rozhodně nezvýší.
Michael Romancov

Dosud se mezi členy NATO cítily nejvíce ohrožené Ruskem baltské státy. „Riziko pro Pobaltí nadále zůstává, ale vstupem Finska, případně i Švédska do Aliance se rozhodně nezvýší,“ soudí politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.

Souhlasy členských států

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Švédsko uvedlo, že při rozhodování o možném vstupu do NATO vezme v úvahu postoj Finska. 

Jednotlivé kroky, které povedou k připojení obou zemí, popisuje velvyslanec při NATO Jakub Landovský: 

„Prvním krokem je podání písemné žádosti generálnímu tajemníkovi. Pak se rozjedou přístupová jednání, ta mohou být velice krátká, a vyústí to v rozhodnutí o podpisu protokolu o přístupu. Následovat bude kolo ratifikací národními parlamenty.“ 

Čím víc Rusko tlačí, tím víc jsou si státy jisty tím, že nejlepší je rozhodnout se ke členství v Alianci.
Jakub Landovský

Landovský tvrdí, že teď nemá žádné náznaky o tom, že by členským státům Aliance vadilo přijetí severských zemí. Problémy byly v minulosti například se Severní Makedonií, která se musela přejmenovat, a nekompatibilitou některých armád, to byl i případ Česka. Nic z toho ale u Finska a Švédka nehrozí.

Čtěte také

Jan Fingerland: Finlandizace NATO aneb Neutralita vychází z módy

Jak dlouho bude trvat, než se dvě severské země stanou členy Aliance, nechce Landovský odhadovat. 

„Důvody finského rozhodnutí vycházejí i z toho, jak se Rusko chová ke svým sousedům. Čím víc Rusko tlačí, tím víc jsou si státy jisty tím, že nejlepší je rozhodnout se ke členství v Alianci a věnovat pozornost obraně.“ 

Vstup Švédka a Finska bude znamenat výrazné posílení Aliance v arktické oblasti. I tam jsme s Ruskem odsouzeni ke konfrontaci.
Michael Romancov

Pro Alianci bude vstup severských států znamenat rozšíření společné hranice s Ruskem, připomíná politický geograf Romancov.

„Navzdory tomu, že ani Švédsko, ani Finsko dnes nemají přímý fyzický kontakt s regionem Severního ledového oceánu, bude jejich vstup znamenat výrazné posílení Aliance v arktické oblasti. To je jeden z dalších regionů, kde jsme s Ruskem takzvaně odsouzeni ke konfrontaci v nejbližších letech,“ uzavírá Romancov.

Proč dosud Švédsko a Finsko nebyly členy NATO? Poslechněte si Téma dne Martiny Maškové.