Proti NATO Kreml jadernou zbraň nepoužije. Proti Ukrajině je to nepravděpodobné, ale reálnější, říká bezpečnostní expert Karásek

„A zatím taková situace nenastává,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

„Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině. Ale ani to není pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že tím zas vyhrožuje z politicko-strategických důvodů,“ míní bezpečnostní expert.

Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné.
Tomáš Karásek

Ruský prezident zřejmě počítal s tím, že si válkou na Ukrajině vydobyde změnu jejich vlády. Podle Karáska je ale málo pravděpodobné, že Putinovi snad šlo o návrat na mezinárodní politické výsluní.

„To by byla ta schopnost ukázat svaly. Ale nemyslím, že by Putin počítal s tím, že mu to zajistí nějakou prestiž u jednacího stolu – pokud se tedy bavíme o jednacím stole, kde zasedají zástupci Západu.“

Strach nevedl k paralýze

„Paradoxem je, že ani obavy z Ruska, které byly (útokem na Ukrajinu) eskalovány – a kdy se opravdu bojíme, co by mohl udělat, a to včetně té méně pravděpodobné možnosti použití jaderných zbraní –, tak tento strach nevede k paralýze, ale spíš k poměrně značné aktivizaci. Takže tady se Putin přepočítal,“ uvažuje Karásek o důvodech, proč vůbec k válce došlo.

Reálnější – smutně vzato – by bylo velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině. Ale ani to není pravděpodobné.
Tomáš Karásek

Expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost také tvrdí, že vyjednávání o ukončení války jsou a budou složitá. „Z hlediska Ukrajiny a z hlediska euroatlantického společenství je důležité, aby ta dohoda byla podepřena nějakým mechanismy, které budou jejich dodržování vynucovat.“

Čtěte také

Dana Drábová: Jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení. Náhodnému zásahu odolá

„Ale pokud si dokážeme představit situaci, kdyby tedy Ukrajina dosáhla toho, že se ruské jednotky stáhnou, tak pak je to také úkol pro Evropskou unii, případně pro NATO, jak se vypořádat s tím, aby byla ukrajinská vláda schopna svou zemi efektivně spravovat, rozvíjet. Aby byla schopna odolávat ruským tlakům.“

Předem by také podle něj také mělo být jasno, jak Kreml odradit od případné další agrese. „A to tak, aby byly hrozby a náklady pro Rusko tak velké, aby je odradily od možného kroku budoucího.“   

Dohoda s Kremlem bude složitá, ale je možná. Přesto, že všichni vědí, že jde o nevyzpytatelného hráče. „Odpověděl bych analogií: Ve stejné situaci se nacházelo západní Německo, když mělo během studené války vedle sebe naprosto ozbrojené sousedy, kteří také deklaroval ochotu použít jaderné zbraně,“ uvažuje Karásek.

Připomíná, jak byla masivní vojenská síla soustředěná v NDR i Československu připravená na invazi do západní Evropy. „A přesto v té době dokázalo západní Německo prosperovat. Pochopitelně, že každá analogie má své limity, ale Rusko se samozřejmě může rozhodnout udělat cokoli – to neznamená, že cokoli také udělat může.“

Radar v Brdech?

Před 14 lety se v Česku hodně mluvilo o americkém radaru ve vojenském újezdu Brdy – a už tehdy společnost hodně rozděloval. Kdyby se tehdy postavil, tak bychom na tom s bezpečností byli podle Karáska zřejmě velmi podobně jako dnes.

Čtěte také

Na prahu druhé studené války? Rusko přitvrzuje rétoriku a vyvíjí nové jaderné zbraně

„Byť jsem v době, kdy se ta jednání vedla, byl velkým zastáncem jeho umístění. Ale ve stávající situaci si nemyslím, že by Česko nějakým zásadním způsobem vydělalo na tom, kdyby tady radar byl.“

„Protože záměr poskytnout ochranu, respektive podílet se na obraně členů NATO ve střední a východní Evropě, je momentálně natolik posílen tím, co Rusko dělá. Takže jestli tady je, nebo není, nějaká část vojenské technologie, není až tak podstatné,“ uzavírá Tomáš Karásek.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.