Rusko i Polsko si z historie vybírají jen to, co se jim hodí, říká ruský historik

Ruský magazín Ogoňok přináší k této kontroverzi rozhovor s ředitelem Mezinárodního centra pro dějiny a sociologii druhé světové války, profesorem historie Olegem Budnickým. Podle něj jde na obou stranách o účelovou argumentaci, protože politici často zneužívají historie a jejich prohlášení jen odrážejí aktuální vztahy mezi zeměmi. Jakmile se diplomacie zlepší, kritika minulosti zmizí.

Čtěte také

Evropská unie se chová, jako by měla patent na rozum. Smlouvu s Hitlerem měli i jiní, kritizuje komunista Zachariáš usnesení o paktu Ribbentrop-Molotov

Další výměna „zdvořilostí“ bude v pohledu ruského akademika následovat letos okolo 8. až 9. května, poté v červenci při výročí Postupimské konference a opět v srpnu při dalším výročí podpisu paktu Molotov-Ribbentrop.

„Nejde o nic jiného než o politiku zahleděnou do minulosti,“ řekl Budnickij Ogoňku. Na dotaz, jestli by nebylo zapotřebí rozdělit odpovědnost za vypuknutí druhé světové války mezi Německo a Sovětský svaz, ale odpovídá odmítavě.

„Z mého pohledu bylo nacistické Německo hlavním viníkem války. Hitler samozřejmě neplánoval žádnou světovou válku. Chtěl jen pomstu za porážku Německa v první světové válce, a to prostřednictvím série vítězných bleskových kampaní v Evropě. Následně chtěl s podporou Západu rozšiřovat takzvaný životní prostor na Východě. Byl to tedy jen a jen on, kdo zahájil velkou válku,“ dodává ruský profesor.

Stalinův největší omyl

Co se Sovětského svazu týče, nebo spíše Stalina, protože v zemi rozhodoval pouze on, ten souhlasil s lákavou nabídkou Hitlera, aby bez velkého úsilí získal území, která byla dříve součástí Ruské říše. Obrazně řečeno, v roce 1939 byl Hitler globálním gangsterem, a Stalin lokálním gangsterem.

Čtěte také

75 let po osvobození Osvětimi východoevropské země stále překrucují svou roli v holokaustu

Oba se ale přepočítali: Hitler nejprve podcenil Británii, která nepřijala jeho nabídku míru, a pak i Sovětský svaz, jeho velikost a sílu odporu. Místo řady samostatných krátkých tažení došlo ke světovému konfliktu, v němž bylo Německo odsouzeno k porážce.

Ale také Stalin se mýlil, když sázel na vleklou válku na Západě. Nestal se třetím vzadu, který se směje.

„Uzavření tajné dohody s Německem bylo podle mého názoru jeho největším omylem. Od srpna 1939 do června 1941 Německo převzalo kontrolu nad většinou Evropy, ohromně zvýšilo svůj ekonomický a vojenský potenciál, zdvojnásobilo velikost své armády a získalo zkušenosti s moderním válčením. Sovětský svaz nakonec čelil nejsilnější vojenské mašinerii na světě. Přidalo se k ní Rumunsko, Maďarsko, Itálie, Finsko a Slovensko,“ konstatuje Budnickij.

Spor bez vítěze

Polská oficiální místa vycházejí z předpokladu, že bez dohody se Stalinem by se Hitler neodvážil zaútočit na Polsko.

Čtěte také

Starosta Prahy 6 a Novotný z ODS se masově podílejí na falšování historie, myslí si europoslanec SPD Ivan David

„To ale nemůžeme vědět. Soudě podle tehdejších prohlášení německého vůdce by ho to sotva zastavilo. Koneckonců, i v roce 1938 byl Mnichovem zklamán, chtěl zaútočit na Československo hned. Šest měsíců po Mnichově však nacisté obsadili zbytky okleštěné země. Neúspěch je nezastavil,“ řekl badatel Ogoňku.

Budnickij odmítá i výrok polského ministra zahraničí Jacka Czaputowicze, podle něhož Varšava historický spor s Ruskem vyhrála. „Není to fotbal, z podstaty věci zde nemohou být vítězové, každá strana si prostě podrží vlastní názor. A obě z historie vybírají jen to, co se jim hodí,“ říká historik.

Je nepopiratelnou pravdou, že Rudá armáda osvobodila Polsko od nacistů a zaplatila za něj 600 tisíc životů svých vojáků a důstojníků. Na druhou stranu je tu ostudný pakt Molotov-Ribbentrop, gratulační telegramy Hitlera a Ribbentropa ke Stalinovým 60. narozeninám, Katyňský masakr 22 tisíc polských válečných zajatců a další hrůzy.

Lidé neznají dějiny

Do přepadení Sovětského svazu Německem bylo z bývalých polských území deportováno přes 389 tisíc lidí. Podle polských statistik je obětí ještě více, z toho víc než polovina žen a dětí. Deset procent deportovaných zemřelo během přepravy nebo ihned po příjezdu na místo exilu.

Čtěte také

Historici mohou v Polsku čelit soudu za tvrzení, že Poláci za války vraždili Židy

A po osvobození z německé okupace pomohla Rudá armáda nastolit komunistický režim v Polsku. Polským ministrem války byl několik let maršál Konstantin Rokossovskij. Podle Ogoňku je nepravděpodobné, že Poláci na to všechno zapomenou.

Přesto nelze nevidět, že Rudá armáda zachránila Poláky před nacistickou genocidou: během německé okupace bylo zabito šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů.

Co se týče manipulování s historickými fakty, je ruský akademik vcelku optimista. „Není snadné pomýlit člověka, který má zájem o minulost a samostatně myslí. Problém je, jestli dnes lidé opravdu chtějí myslet. Většina zná i historii vlastní rodiny či země velmi špatně, natož minulost cizích států,“ zdůrazňuje profesor historie.