75 let po osvobození Osvětimi východoevropské země stále překrucují svou roli v holokaustu

Izraelský deník Jerusalem Post nicméně píše, že zatímco Německo nepolevuje ve své snaze čelem se vypořádat s temnými stránkami vlastních dějin a svou odpovědnost uznává, státy jako Litva, Arménie nebo Polsko svou roli v tragické historii přepisují a překrucují.

Čtěte také

Holokaust – vzpomínky těch, kteří přežili

Čtěte také

Budapešťské muzeum holokaustu překrucuje historii, tvrdí izraelský historik

Více než čtyřicet světových lídrů se ve čtvrtek v Jeruzalémě zúčastnilo připomínkové akce k výročí osvobození Osvětimi sovětskou armádou. Jak ovšem autorka článku podotýká, Izrael by se měl mít na pozoru a neměl by jednoduše přijímat názor, že všichni, jež se ceremonie zúčastnili, chtějí bojovat proti antisemitismu nebo být spojencem židovského státu.

V květnu 2016 byla v arménském Jerevanu vztyčena socha Garegina Nždeha, který je považovaný za nacistického kolaboranta a velitele arménské legie wehrmachtu. Jeho jednotky bojovaly na Krymu, Kavkaze a v jižní Francii, kde nacisté shromažďovali členy odboje a Židy a posílali je do vyhlazovacích táborů. Sověti po válce Nždeha za kolaboraci s Němci odsoudili k 25 letům vězení.

Nždeh byl také zakladatelem krajně nacionalistického hnutí pro obnovu „spirituální a biologické identity tradičních Arménů“. Tato ideologie připomíná nacistický mýtus o árijské rase. Na Nždeha se ale podle izraelského listu v dnešní v Arménii nahlíží jako na hrdinu. V Jerevanu je po něm pojmenována stanice metra a náměstí a o jeho odkazu se vyučuje na základních školách.

Hlasy proti vztyčení Nždehovy sochy arménskou vládu příliš nezajímaly. Historik zabývající se holokaustem Efraim Zuroff tento krok označil za „nestydatý“ a za „nešťastnou chybu a urážku obětí nacismu a všech těch, kteří proti nacistům bojovali“. Socha přitom stojí dodnes.

Antisemitismus přetrvává

Jerusalem Post má za to, že existuje řada podložených důkazů o systémovém antisemitismu v arménské společnosti. A také z průzkumu americké organizace Liga proti hanobení (ADL), který se v roce 2014, tedy ještě před vztyčením Nždehovy sochy, uskutečnil ve více než stovce států, vyšla Arménie jako třetí nejvíce antisemitská země v evropském prostoru. Mezi státy někdejšího Sovětského svazu v tomto ohledu dokonce zaujímá prvenství.

Čtěte také

Bělorusko oslavuje své partyzány, pro utrpení Židů v historické paměti nezbývá místo

Podle průzkumu asi 68 procent Arménů věří, že Židé jsou loajálnější k Izraeli než k zemi, kde skutečně žijí. A podle studie amerického Pewova výzkumného střediska by 32 procent Arménů za své spoluobčany Židy nechtělo. Je možné, že tak vysoký stupeň antisemitismu vychází z idejí středověké východní ortodoxní církve. Ostatně loni v červnu došlo v Jeruzalémě k útoku 60 příslušníků arménské církve na dva židovské mladíky.

Před vyhlášením nezávislosti Arménie v roce 1991 čítala tamní komunita Židů asi pět tisíc lidí. Dnes je to méně než sto osob. V ostrém kontrastu se situací v Arménii je postavení Židů v převážně muslimském Ázerbájdžánu, kde tamní představitelé v listopadu v Baku vztyčili sochu místního válečného hrdiny Alberta Agarunova, který byl židovského původu.

Tento muž bojoval proti Arménům na straně Ázerbájdžánu v konfliktu o Náhorní Karabach a v roce 1992 ho zabil arménský odstřelovač. Agarunov za své zásluhy posmrtně obdržel nejvyšší státní vyznamenání a stal se symbolem židovské integrace v zemi, v níž se podle průzkumů antisemitismus téměř nevyskytuje.

Kdo nese vinu?

Jerusalem Post svou pozornost věnuje také Litvě, místo jejíhož prezidenta přijel na ceremonii do Jeruzaléma předseda parlamentu.

Čtěte také

Židé se za války chovali zbaběle a Izrael se za to stydí, tvrdí poradce polského prezidenta

Čtěte také

Traumata holokaustu se týkají i potomků přeživších. Musíme je chránit, říká právnička

Izraelský list v té souvislosti s tím podotýká, že Vilnius odmítá jakékoli výtky ohledně podílu viny Litevců na genocidě tamní židovské komunity a uvažuje o zavedení legislativy podobné kontroverznímu polskému zákonu o holokaustu. Litva tak svým postojem formálně popírá spolupráci svých obyvatel na vyvražďování Židů za druhé světové války.

Odhaduje se přitom, že obyvatelé tehdejšího území Litvy v prvním půlroce po invazi Němců v červnu 1941 zavraždili okolo 230 tisíců Židů. V pobaltském státě existuje asi 200 masových hrobů. Podle litevské legislativy však země vinu nenese, protože byla okupována nacisty a posléze Sovětským svazem.

Je jisté, že genocidu Židů spáchali Němci, kteří však na rozdíl od Poláků, Arménů, Litevců a dalších pokračují v konfrontaci se svou temnou minulostí a vinu neodmítají. Existence pomníků oslavujících „hrdiny holokaustu“ jako byl Nzhdeh znovu připomíná nutnost vymezit se proti zkreslování a popírání genocidy Židů, které se v současné Evropě a Asii děje, myslí si izraelský deník Jerusalem Post.