Rusko bude časem „soutěžit“ s Tureckem, kdo má vyšší inflaci. A Turci ji už měli 50procentní, říká ekonom Lacina

Zároveň připomíná, že ekonomika Ruské federace je velká a uzavřená a závislost na zahraničním obchodu je menší než u nás. „Rusové se snažili svou závislost, a to hlavně ve strategických oblastech, jako je potravinová soběstačnost, už od roku 2014 posilovat.“

Rusové budou časem ,soutěžit‘ s Tureckem, kdo má vyšší inflaci. V Turecku teď byla 50procentní.
Lubor Lacina

Běžní lidé sance Západu pocítí až se zpožděním. „Bavíme se o tom, že například pád rublu ohrožuje jen velmi malou část ruské populace. Tu, která cestovala do zahraničí, měla nějaké úspory v zahraničních měnách. Vlastně Rus – a bude jich například 50 procent, který nikdy nevyjel za hranice – není pádem rublu příliš ohrožen.“

Čtěte také

Odchod investorů poškodí Rusko na desítky let dopředu a velmi citelně, říká o sankcích ekonom Marek

Obyčejného občana tak bude víc trápit růst cen.

„Ale zas ruská centrální banka může natisknout nekonečné množství rublů a částečně to fixním příjemcům, jako jsou důchodci či státní zaměstnanci, kompenzovat.“ Navíc očekávaná obrovská inflační vlna, nedostatek zboží či růst nezaměstnanosti se podle ekonoma projeví až tak za šest až 12 měsíců.

Inflace by ale mohla být nebývalá. „Určitě. Myslím, že budou časem ,soutěžit‘ s Tureckem, kdo bude mít vyšší inflaci. V Turecku teď byla inflace 50procentní, takže myslím, že Rusko udělá vše proto, aby Turky ,porazili‘ alespoň v této oblasti,“ říká Lubor Lacina s nadsázkou.

Znárodňování západního majetku

Ruská prokuratura už varovala západní společnosti, které z ruského trhu odcházejí, že bude jejich majetek znárodněn. Vladimir Putin v pondělí podepsal nový zákon, který dává ruským aerolinkám právo registrovat letadla pronajatá od zahraničních společností jako majetek vlastní.

Rusové znárodňováním více ztratí a měli by myslet na to, že válka jednou skončí.
Lubor Lacina

„Rusům tak de facto zůstane majetek, který tam je. Ale myslím, že více ztratí, než získají. Měli by myslet na to, že válka jednou skončí a že jejich ekonomika bude potřebovat přímé zahraniční investory. A v tomto případě zcela ztratí jejich důvěru,“ uvažuje.

Čtěte také

Sankce nezbaví Rusko schopnosti válčit. Munici a palivo si umí vyrobit, upozorňuje ekonom Singer

Některé západní firmy ale oznámily jen pozastavení činnosti. „Nejsem si úplně jistý, že toto bude nějak působit přímo na poškození jejich pověsti. V případě dalších firem, o kterých se mluvilo, že zastavily činnost, tak když se na to podíváte blíž, tak to udělaly jen na půl – celá řada z nich jen zastavila provoz poboček a dál platí platy zaměstnancům. Zatím asi počítají s tím, že konflikt bude v nějaké blízké době ukončen a oni budou ve své činnosti pokračovat.“

Lacina by ale Rusům nevěřil. „Nakonec většina firem má tu historickou zkušenost – protože například Francouzi měli před první světovou válkou v Rusku obrovské investice, o které přišli po nástupu bolševiků.“

Sankce budou mít dopad i na Západ

Ekonomickou nestabilitu Ruska samozřejmě vyvolávají sankce Západu. „To, kam by měly sankce směřovat, je právě vytvoření tlaku na obyčejného ruského občana. V kombinaci s vytvořením tlaku na nejbohatší oligarchy, kteří by měli poskytnout peníze opozici. A opozice by měla zvednout nespokojené obyvatelstvo tak, aby vyšlo do ulic.“

Čtěte také

Karel Barták: Protiruské sankce jsou pro Západ nejen logickou reakcí na válku na Ukrajině, ale také hlavolamem

Sankce budou bolet i nás. „Uvědomili jsme si, že nemůžeme mít dvě věci najednou. Jednak globalizaci a všechny výhody, které jsme si užívali a zároveň účinnost sankcí. Vidíme, že budeme muset najít nějaké nové uspořádání dodavatelských řetězců. Protože zjišťujeme, že globální trhy jsou tak propojené, že to má dopad i tady na téměř všechny důležité producenty,“ připomíná ekonom s tím, že se alternativní výrobní kapacity nevytvoří přes noc, ale trvá to i několik let.

Co to tedy udělá s životní úrovní Západu například v průběhu pěti let? „To je velmi jednoduché – pokud bychom měli pět let 10procentní inflaci, tak to sníží všechny úspory na polovinu,“ odpovídá ekonom.

Evropa má jeden velký problém, a to je stárnoucí populace, která se nejvíc bojí inflace.

„Protože si celý život spoříte na to, abyste měli peníze v důchodovém věku. Ty peníze máte většinou uloženy na nějakých nízkoúročených vkladech, abyste je měli de facto ihned k dispozici. A to je přesně to, co je vysokou inflací ohroženo nejvíc – a stává se to okamžitě i velkým politikem,“ uzavírá ekonom Lubor Lacina.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.