Rozumek: Velká část Romů žije na Ukrajině v špatných podmínkách, i 5000 korun je pro ně motivací

„Ubytovatelé, kteří, pokud vím, nedostali proplaceno za osoby, které u nich bydlí už skoro tři měsíce. A už nám hlásí, že je dál ubytovávat nechtějí. Probíhá vystěhovávání. Mohlo by dojít k přerozdělování lidí, protože budou přicházet o bydlení v hotelech,“ očekává Rozumek.

Čtěte také

Přijímání ukrajinských Romů naráží na neřešenou situaci těch českých, míní ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Faltová

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhuje, aby se zvýšil finanční limit na osobu a lůžko, i to by pomohlo ubytovat stovky lidí, kteří zůstávají na pražském hlavním nádraží: „V Praze platíme 390 korun, ale je nastavený limit na 250 korun. Za to v Praze nekoupíte vůbec nic.“

Nejviditelnější je sice právě situace na nádraží v Praze, přesto nejde o největší problém.

Praha je čtyřikrát více zatížena počtem uprchlíků na tisíc obyvatel než jiné kraje.
Zdeněk Hřib

„Těch několik stovek lidí na hlavním nádraží intenzivně řešíme. Ovšem Praha je čtyřikrát více zatížena počtem uprchlíků na tisíc obyvatel než jiné kraje. To je nutné řešit, protože to má výrazný vliv na životní náklady místních obyvatel. Z mého pohledu je nutné, aby to koordinačně řešil přímo premiér,“ zdůrazňuje Hřib s tím, že jiné kraje mají volné kapacity a právě proto je třeba se věcí zabývat napříč ministerstvy.

Čtěte také

Kuba: Definujme si, komu pomáhat. Na pozadí příchodu Romů z Ukrajiny může být organizovaná činnost

S tím souhlasí i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Na hlavním nádraží se bavíme o zhruba pěti stovkách lidí, ale do Česka přijelo přes 300 tisíc lidí. Nejpalčivější problém je logistika ubytování a přístup ke vzdělání. Potřebujeme zajistit, aby od prvního září mohly všechny děti chodit do školy. A také jak dostat lidi na trh práce.“

Situace na nádraží v Praze

Někteří politici označili příchod romských uprchlíků za dávkovou turistiku. Takové podezření má i Rozumek:

Martin Rozumek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„Například se nám stává, že někteří členové těch velkých romských rodin se vydávají zpátky na Ukrajinu pro další příbuzné s vidinou toho, že ta podpora tady bude, že je tu naděje na mnohem lepší život v Česku. A s tím samozřejmě nesouhlasíme, to je v podstatě zneužívání systému.“

Maďarsko o Romy z Ukrajiny nemá nejmenší zájem, je to občanství jenom na papíře.
Martin Rozumek

Problém úzce souvisí s tím, že část ukrajinských Romů má maďarské občanství, připomíná. 

„Jenže Maďarsko o ně nemá nejmenší zájem, je to občanství jenom na papíře. Ti lidé se nechali zblbnout kampaní Viktora Orbána a údajně za tisíc forintů, což je úplně směšná částka, se z nich stali voliči vládnoucí strany Fidesz. Ale pochybuji, že se od nás budou chtít odebrat Maďarska, řada z nich tam nikdy nežila,“ popisuje Rozumek. 

Myslím, že je na místě podpora a osvěta už na Ukrajině. Aby se ti lidé nevydávali na často zbytečnou cestu.
Martin Rozumek

Česko totiž lidem z Ukrajiny uděluje jednorázovou dávku 5 tisíc korun. Od úterý ale platí, že dávky dostanou lidé jen oproti razítku z ukrajinské hranice o vstupu do Schengenského prostoru. Ani to ale není podle Rozumka dostatečné řešení:

Čtěte také

Ať části uprchlíků zůstane dávka od státu. Malý úvazek jim stačit nemůže, doporučuje expert Šimáček

„Velká část romské populace žije na Ukrajině v tak špatných podmínkách, že ta částka pro ně může být hodně motivační, může být hlavním důvodem příchodu.“

Více by podle něj pomohlo, kdyby stát tyto lidi zachytil už při vstupu do Česka a nenechal je přijet až do Prahy. 

„Také si myslím, že je na místě jednání s ukrajinskou stranou a nějaká podpora a osvěta už na Ukrajině. Aby se ti lidé nevydávali na často zbytečnou cestu, protože tady mnohdy na ten příspěvek nedosáhnou,“ dodává Rozumek.

Poslechněte si celé Téma dne, moderuje ho Renata Kropáčková.