Rozpoutání války na Ukrajině bylo pro dezinformátory šokem, shodují se analytici
Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.
„Po tom prvním šoku, který přišel po 24. únoru v souvislosti se zahájením ruské války proti Ukrajině, jsme viděli jakýsi šok a do určité míry i paralýzu těchto zdrojů, které nevěděly, jak se k těmto věcem postavit, jestli začít Rusko otevřeně hájit, nebo se postavit na jinou stranu,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Tato opožděná reakce podle něj souvisela i s tím, že na tuto informační válku nebylo připravené ani samotné Rusko.
Čtěte také
„Jak se postupně dostávají ven detaily přípravy té vojenské operace uvnitř Kremlu, je jasné, že ty poslední detaily se dohadovaly v tom nejužším kroužku bez jakéhokoli úniku informací, které byly shromážděné jenom v rukou a hlavách těch nejbližších spolupracovníků Vladimira Putina,“ doplnil Havlíček.
Tato situace ale nebyla podle něj ničím novým. „Podobný šok jsme viděli při odhalení výbuchů ve Vrběticích a jejich připsání ruským tajným službám, kdy opět ta dezinformační scéna v první chvíli přešlapovala a nevěděla kam se posunout, než si našla tu cestičku, jak nahlodávat tu pravdu.“
I Čína čekala na „notičky“
Na šíření ruských dezinformací a ruské verze války na Ukrajině se podle hlavní koordinátorky projektu MapInfluenCE Ivany Karáskové výrazně podílí také Čína. I pro Peking ale bylo podle ní rozpoutání tohoto konfliktu zpočátku šokem.
Čtěte také
„Tam bylo jednoznačně vidět, že ani propagandisté nebo dezinformátoři nemají také nějaké notičky a nevědí, jakým způsobem na to reagovat. Dokonce i čínští zástupci ministerstva zahraničních věcí nevěděli, jakým způsobem se k tomu postavit. Čekali, že ta válka, pokud tedy vypukne, že bude krátká a že se budou vyjadřovat k válečnému nebo poválečnému uspořádání a ne k probíhající invazi, která se vleče a bude se vléct zřejmě ještě dlouho,“ popisuje Karásková.
V současnosti se čínská propaganda v souvislosti s válkou na Ukrajině podle ní hodně soustředí na Severoatlantickou alianci.
„Čína velmi rychle přešla k útokům na NATO. Z prvotního přešlapování, jak se postavit k Rusku, přešla k podpoře Ruska a celý ten narativ je výrazně proti NATO. Připodobňují NATO k Voldemortovi, hovoří o tom, že Spojené státy vládnou jakousi černou magií a podobné, velmi kuriózní narativy,“ uzavírá Karásková.
Proč Peking podporuje ruskou informační válku kolem invaze na Ukrajinu, jaké dezinformace v ní Rusko používá a jak se projevují ve střední Evropě, také to přiblíží pořad Evropa Plus.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
