Rozhovory

Koronavirová pandemie nás ze škol a zaměstnání přesunula do domovů. Architekt Petr Lešek tvrdí, že i města by měla lidem nabízet plnohodnotné prostředí.

„Umím si snadno představit, že nemocnice, které nedokáží vyčlenit tolik intenzivních lůžek, se dostanou do finančních problémů,“ uvádí ředitel náchdoské nemocncie Jan Mach.

Proč jsou některá protipandemická vládní nařízení ne vždy v souladu Ústavou? Jak se tohle i i osobní prohřešky politiků podílejí na ochotě občanů nařízení dodržovat?

„Pokud bychom teď otevřeli obchody, tak se už jen velmi těžko můžeme bavit o tom, že se žáci vrátí do konce března do škol,“ varuje epidemiolog Rastislav Maďar.

Historik Jan Stříbrný považuje současnost za závažnou, ale také nadějnou. Konstatuje, že jsme žili dlouhé roky v nesvobodě a navykli se chovat přikrčeně a pružně. 

Jsou to děti na okraji společnosti. V raném věku zažívaly opakovaně násilí v rodině, rodiče na drogách, sexuální zneužívání. Co s tím? 

„Permafrost na Sibiři roztává stále rychleji. Jenže tím se stává tamní půda nestabilní, domy kolabují, vznikají nová údolí,“ popisuje dopady globálního oteplování Bárta.

Co znamená britská mutace koronaviru pro další vývoj? A ovlivní nějak proces očkování, který sám o sobě čelí řadě problémů? Odpovídá reportér Radiožurnálu Matěj Skalický.

„Investování je o tom stanovit si strategii, nedělat úplně zbytečné chyby a nacházet moderní instrumenty. A je potřeba se v tom jenom zorientovat,“ radí Marek Hatlapatka.