Neřekl bych, že je to epidemie neočkovaných. Je to problém nás všech, oponuje ministrovi Jan Trnka

27. říjen 2021

Poprvé od dubna překročil počet potvrzených případů koronaviru za jediný den hranici šesti tisíc. „Byl jsem překvapen, kolik imunologů si myslelo, že žádná další vlna nepřijde. Bylo to zbožné přání, které se nevyplnilo,“ říká biochemik a lékař Jan Trnka. Na vině je podle něj názoru nízká míra důvěry občanů ve vládu. V poslední době sice opět stoupá počet podaných dávek vakcíny, ze dvou třetin ale jde o posilující třetí dávku. 

Ačkoliv je ve věkové kategorii nad 60 let očkována zhruba tisícovka lidí denně, jenže na 400 tisíc seniorů vakcínu nedostalo vůbec.

Čtěte také

„Nejdůležitější je naočkovat ty, kteří nejsou naočkovaní vůbec. To by měla být absolutní priorita, protože tak můžeme tu pandemii ovlivnit nejvíc,“ zdůrazňuje Trnka, vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Neříkal bych, že je to jen epidemie neočkovaných, jak tvrdí ministr zdravotnictví. Je to epidemie nás všech. Pokud se virus rozjede, bude to pořád problém všech. Ale je pravda, že zásadní problém je neočkovanost.“ 

„Neočkovaní s vysokou pravděpodobností koronavirus dostanou. Dříve, nebo později. A zejména ve vyšších věkových kategoriích nebo u lidí, kteří mají další onemocnění, to může znamenat velmi rizikový průběh, případně dokonce úmrtí,“ zdůrazňuje Trnka.

Z hlediska prevence přenosu viru by bylo ideální, aby v karanténě byli všichni.
Jan Trnka

Ochotu lidí nechat se očkovat by podle Trnky mohlo zvýšit důsledné vymáhání protiepidemických opatření. Většina lidí si ale zvykla, že se dodržování opatření nekontroluje, a například aktuální zesílení kontrol bezinfekčnosti v restauracích tak prý přichází pozdě.

Čtěte také

Asi čtvrtinu nově nakažených tvoři naočkovaní a podle virologa Libora Grubhoffera by tak i pro ně měla platit karanténa po kontaktu s nakaženým. Podle Trnky ale v tomto případě jde i o motivaci lidí k očkování.

„Myslím, že v tomto případě převažuje. Ano, z hlediska prevence přenosu viru by bylo ideální, aby v karanténě byli všichni,“ připouští.

Hrozí zahlcení nemocnic?

Vedle nakažených přibývá i lidí, kteří s covidem končí v nemocnicích. Trnka sdílí obavy ministerstva zdravotnictví, že by mohlo opět dojít k jejich zahlcení. Počátkem jara bylo v nemocnicích přes šest tisíc lidí, nyní je s covidem hospitalizováno jedenáct set pacientů.

Čtěte také

„Za varovné považuji to, že poměr nově detekovaných případů za posledních čtrnáct dní k počtu lidí, kteří končí v nemocnicích, není zas tak diametrálně odlišný od toho, co jsme viděli v těch uplynulých dvou velkých vlnách,“ uvádí s tím, že zatím ale chybějí spolehlivé modely vývoje.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) vyzývá, aby nakažení využili možnosti monoklonálních protilátek. Ty by podle Trnky mohly výrazně snížit počet hospitalizací a obětí, problém ale je, že musí být nasazeny včas.

Když lidé nejsou v Praze nebo ve velkém městě, tak zjistí, že dostupnost monoklonálních protilátek je komplikovaná.
Jan Trnka

„I ze svého okolí vím o lidech, kteří celé dny mají vysoké horečky a nejdou na test ani za lékařem. A když už za ním jdou, ale nejsou v Praze nebo ve velkém městě, tak zjistí, že dostupnost monoklonálních protilátek je komplikovaná. Reálně si myslím, že to dramatický efekt mít nebude,“ podotýká lékař.

Jaký efekt má stávající míra proočkovanosti a promoření? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Lukáš Matoška , ert

Související