Rok s covidem v Česku. Co všechno se změnilo a jak se s tím umíme vypořádat? Odpoví Speciály Plusu
Umělec je povinen reagovat. Komunikujme i mimo tradiční kanály, vyzývá šéf činohry Národního divadla
„Každý z manažerů by měl mít svůj vlastní plán, svou vizi, sledovat, co se děje se společností a v politice. Umělec je povinen reagovat. A když nám všel vzal covid půdu pod nohama a to přirozené setkávání, tak musíme udělat všechno pro to, abychom dá komunikovali. I mimo naše rybníčky, třeba jeviště hlediště,“ hodnotí dopad pandemie na oblast kultury ředitel činohry Národního divadla Daniel Špinar.
Čtěte také
Špinar apeluje také na lidi, kteří o kultuře rozhodují, tedy na politiky, aby představili plán, jak se bude kulturní život v Česku vracet, kdy mohou začít jednotlivé soubory hrát a podobně.
„Některým orchestrům se i v roce 2020 dařilo relativně dobře. Fungují, hrají, nahrávají, jsou aktivní a to je drží fakticky i emocionálně nad vodou. Ale jsou ansámbly, zejména ty, které nejsou zřizovány velkými institucemi jako ministerstvo nebo město, a tam se život plně zastavil,“ shrnuje dění v kultuře šéfdirigent Jakub Hrůša.
Poslechněte si Speciál o dopadech pandemie na oblast kultury.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.