Rok #MeToo: V zahraničí kampaň smetla řadu lidí, v Česku si z ní děláme spíš legraci, říká Kovářová

15. říjen 2018
#metoo

Přesně před rokem se na sociálních sítích začalo šířit heslo #MeToo. Tento hashtag používají oběti sexuálního násilí a reaguje hlavně na skandály v americkém showbyznysu. Iniciativu kvůli aférám producenta Harveyho Weinsteina zahájila herečka Alyssa Milanová.

„S celou myšlenkou přišla už v roce 2006 aktivistka Tarana Burkeová, já jsem to jen převedla do světa sociálních sítí. Všechny, které někdo sexuálně napadl nebo obtěžoval, jsem vyzvala, aby na Twitteru napsali #MeToo. Bez toho, aby ukazovali prstem na viníka. Sedm hodin po mé výzvě jsem měla 32 tisíc reakcí a za první den mi napsali lidé z 85 různých zemí,” vzpomíná Alyssa Milanová v televizi ABC na počátky hnutí. 

Lidé netuší, jak často dochází k sexuálnímu obtěžování. Proto je kampaň #MeToo důležitá, říká novinářka

Silvie Lauder

#MeToo. Tedy „já také“. Slogan, který lidé sdílejí na sociálních sítích, má za cíl upozornit na sexuální obtěžování žen. Ženy po celém světě začaly mluvit o sexuálním násilí poté, co vyšly najevo skandály hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina. „Měla jsem pocit, že když se k té kampani přidám, dostane se k většímu okruhu lidí,” říká Silvie Lauder, novinářka z týdeníku Respekt, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Producenta Harveyho Weinsteina už tehdy vinily ze sexuálního útoku desítky žen a další se i za pomoci nového hashtagu přidaly. Pozornost spojená s MeToo se brzy obrátila i na jiná slavná jména a to nejen v Americe. Hnutí se pak šířilo i v Evropě, Číně nebo taky Afghánistánu. Ve Velké Británii vedlo ke skandálu v parlamentu, po kterém odstoupili dva členové vlády. MeToo ale postupně nabralo i kritiky - jedním ze zatím posledních je americký herec Sean Penn. 

„U mnoha případů vůbec nevíme, kde je pravda a nejspíš se to nikdy nedozvíme. Celé se to opírá o jednotlivá nařčení, která někdy bývají úplně nepodložená. MeToo zkrátka rozděluje svět žen a mužů a štve je proti sobě,” myslí si Sean Penn, a podobně to vidí i americká první dáma Melania Trumpová.

Rostoucí tolerance

Pavel Houdek, právník a kriminolog, si nemyslí, že česká společnost přijala kampaň MeToo dobře. „V Čechách diskuze probíhá zvláštním způsobem. Namísto toho, aby šla k podstatě problému, zabýváme se spíš tím, jestli muž může podržet ženě dveře a podobnými nesmysly, které s kampaní vůbec nesouvisí,” myslí si. 

V zahraničí ta kampaň dokonce smetla řadu lidí, kteří se chovali sexuálně nepřístojně nebo neustáli obvinění. U nás si z toho spíše děláme legraci.
Daniela Kovářová

„Hnutí MeToo chtělo upozornit na to, jak obrovský a celospolečenský problém je sexuální obtěžování a násilí,” říká právník, podle kterého je podstatná míra nahlašování případů sexuálního obtěžování. 

„Orgánům je nahlášeno asi 3 až 5 procent případů. Ochota hlásit tyhle záležitosti je zásadní, protože když oběti nebudou hlásit trestné činy, tak nebudou pachatelé trestáni. Ve společnosti potom roste tolerance k těmto činům. Když to někomu projde, tak proč by to neudělal podruhé,” popisuje Houdek. 

Násilí a legrace

Podle Daniely Kovářové, advokátky a prezidentky Unie rodinných advokátů, nese kampaň zajímavé téma, které rezonuje českou společností. „V zahraničí ta kampaň dokonce smetla řadu lidí, kteří se chovali sexuálně nepřístojně nebo neustáli obvinění. U nás si z toho spíše děláme legraci. Vidím ji ale jako diskuzi o tom, jaké sexuální chování je žádoucí a jaké ne. U nás máme nepřijatelné jednání postižitelné,” upozorňuje.

Iniciátorka kampaně #MeToo čelí obvinění ze sexuálního zneužívání. Je to konec celého hnutí?

Herec a hudebník Jimmy Bennett a herečka Asia Argentová.

Hollywoodský producent Harvey Weinstein zaplatil několika ženám za mlčení o tom, že je sexuálně napadl. Sesazený filmařský magnát údajně obtěžoval a zneužíval nespočet žen, často v hotelových pokojích. Čelí také obvinění ze znásilnění, připomíná komentář novináře Torstena Landsberga na portálu německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

V Česku je podle prezidentky Unie rodinných advokátů nutné podporovat oběti znásilnění a sexuálního násilí obecně. „Už jen proto, že nenahlášený trestný čin znamená, že pachatel nebude postižený,” říká. 

„Vidím pak ale úplně jinou skupinu sexuálního chování, které žena jako oběť cítila jako obtěžování, ale kriminální vůbec nebylo. To jsou ty případy, kdy muž před 25 lety sáhnul ženě na koleno, pleskl ji po zadečku nebo tlumočil hrubší verbální výzvu. Pak je otázka, jestli tyto případy vytahovat. Dostáváme se totiž do paradoxní situace související s promlčením,” myslí si Kovářová. 

autoři: Renata Kropáčková , vis
Spustit audio

Související