Robert Schuster: Salviniho námluvy s Kaczyńskim mohou ztroskotat nejen kvůli pohledu na Rusko

11. leden 2019
Italský vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini

Lídři politických stran, které chtějí oslabit Evropskou unii, obvykle příliš často paty za hranice svých domovských států nevystrčí.

Pokud samozřejmě nejsou poslanci unijního parlamentu ve Štrasburku, kam se přijedou občas ukázat, případně vyúčtovat diety.

Robert Schuster: Matteo Salvini šíří pohádky o zlém Bruselu

Matteo Salvini od nástupu nové vlády začátkem června úspěšně hraje roli „muže naplněného spravedlivým hněvem“

Minulý týden postihla Itálii katastrofa v podobě zřícení dálničního mostu v Janově. Při jednom z největších podobných neštěstí za několik let nakonec zahynulo přes 40 lidí.

Jednou z výjimek je italský vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini. Ten v posledních týdnech naopak cestuje po Evropě docela hodně a hledá potenciální partnery, s kterými by poslanci jeho strany mohli spolupracovat po příštích volbách do Evropského parlamentu. Tento týden navštívil šéfa polských vládních konzervativců ze strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.

Nejsilnější polská pravicová strana se po květnu ocitne ve zvláštní situaci, protože odchodem Spojeného království z Evropské unie ztratí v podobě britských konzervativců klíčového partnera v unijním parlamentu. Tradiční polská ambice nestát stranou velí poohlédnout se po novém a perspektivním spojenci.

Strana současného italského ministra vnitra toto kritérium maximálně splňuje. Od chvíle, kdy loni v červnu vstoupila do vlády, se její podpora skoro zdvojnásobila. Pokud by se nyní v Itálii volilo do národního parlamentu, nebylo by pochyb, že volebním vítězem by byl právě Salvini. A v květnových evropských volbách může jeho Liga dopadnout dokonce ještě o něco lépe.

Kdo bude hrát prim?

Luboš Palata: Orbán a Salvini, vrána k vráně sedá

Zleva Maďarský premiér Viktor Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini

Viktor Orbán ušel politicky hodně dlouhou cestu, říkal jsem si, když jsem ho v úterý večer viděl, jak si plácá po zádech s Matteem Salvinim, italským ministrem vnitra a šéfem strany Liga, které se teprve několik let neříká neofašistická.

Jenomže taktické úvahy jsou jedno, reálná politika druhé. Existuje totiž několik klíčových témat, kde zastávají Salviniho Liga a Kaczyńského Právo a spravedlnost protichůdné postoje.

Na první místě to platí o migrační politice. Obě strany sice odmítají, aby uprchlíci dál přicházeli do Evropy a nejraději by celý kontinent obehnaly neprůchodnou zdí. Ale co udělat s těmi, co už přišli a jsou například drženi v italských uprchlických táborech?

Salvini, podobně jako všichni italští politici před ním, požaduje, aby byli tito lidé rovnoměrně rozděleni do ostatních členských států, včetně Polska. Tady ale zůstává Varšava neústupná.

Robert Schuster: Salvini a spol. nemohou mít zájem na řešení migrace. Přišli by o téma

Matteo Salvini

V Itálii minulých dní bylo možné narazit na dvě osobnosti, které vyplnily tamní mediální prostor.

Druhý rozpor se týká pohledu na Rusko. Zatímco polští konzervativci spatřují svou misi v obraně národa před tlakem Ruska a Německa, což znamená, že od samého počátku ostře vystupují vůči obnoveným velmocenským ambicím Kremlu, jsou Salviniho lidé Putinem přímo fascinováni. Před lety dokonce italská Liga stvrdila svou zvláštní náklonnost uzavřením smlouvy o spolupráci s ruským vládním hnutím Jednotné Rusko.

Další zádrhel by mohl spočívat v tom, že Salvini chce po květnových volbách vytvořit v Evropském parlamentu širokou poslaneckou skupinu podobně orientovaných stran. Má být natolik silná, aby ji tradiční prointegrační uskupení nemohla ignorovat.

K ní by ale měli například patřit představitelé německé Alternativy pro Německo (AfD) nebo francouzského Národního sdružení Marine Le Penové. Budou ale právě s nimi, kteří občas koketují s vystoupením z unie, chtít Kaczyńského konzervativci vytvořit společnou frakci, když je domácí veřejnost v Polsku stále ještě výrazně proevropská? Pochybnosti jsou na místě.

Robert Schuster

Radikální a protievropská pravice se již řadu let snaží táhnout za jeden provaz. Zatím se to ale nikdy příliš nepodařilo. Jednak kvůli tomu, že strany zpravidla tak urputně hájily zájmy vlastního národa, až do sebe dříve nebo později vzájemně narazily. Ale stejně se vždycky objevila i otázka, kdo bude mezi nimi mít hlavní slovo.

Podobně to je nyní. Budou hrát prim posilující Italové nebo tradiční Francouzi? Anebo přece jenom radikalizující se Němci? Pro stratéga Jarosława Kaczyńského to je příliš mnoho otazníků najednou.