Robert Schuster: Pochybnosti o „AKK“ rostou. Povede německé křesťanské demokraty do voleb?
Brzy to bude rok, co byla do čela německých vládních křesťanských demokratů zvolena Annegret Krampová-Karrenbauerová (AKK).
Přebírala vedení strany v nelehké situaci. Její předchůdkyně, kancléřka Angela Merkelová, se předsednictví vzdala po osmnácti letech i proto, že se musela vyrovnávat se stále větší nespokojeností svých spolustraníků.
Čtěte také
Zvolení Annegret Krampové-Karrenbauerové proto bylo do určité míry příslibem, že se sice nějak výrazně neodchýlí od směru, který nastolila její předchůdkyně. Zároveň ale také, že se jí podaří navázat nové pouto s voliči i členy strany, jimž se Merkelová za ty roky v politice vzdálila.
V jejich očích posunula kancléřka křesťanské demokraty příliš doleva a rezignovala na zavedená témata, jako byly ochrana tradičního modelu rodiny či zajištění bezpečnosti státu ve všech podobách. Tím se podle kritiků otevřel prostor, který vděčně obsadila protimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
Po počátečním výrazném nárůstu popularity nové předsedkyně Krampové-Karrenbauerové, ovšem nastal někdy na jaře prudký pád. Důvodem bylo několik nepovedených rozhovorů a veřejných vystoupení.
Zázraky v politice
Čtěte také
A vrcholem pak byl spor strany s mladým rapperem Rezem, který těsně před květnovými eurovolbami odhalil, že největší strana v zemi nedokáže odpovídajícím způsobem komunikovat s mladou generací a reagovat na její podněty.
V červenci pak navíc stranická šéfka kývla na nabídku převzít sice významné, ale zároveň problematické ministerstvo obrany. Přitom předtím pořád opakovala, že do vlády jít nechce, neboť svou hlavní úlohu vidí ve vedení strany. Jako by to samo o sobě nestačilo, tak teď kromě toho na krku ještě resort, který je odjakživa náchylný k různým skandálům – ať už se týkají zbrojních zakázek či fungování a atmosféry uvnitř vojska.
Není divu, že se množí dohady a spekulace, jestli bude Krampová-Karrenbauerová dostatečně silná, aby mohla být hlavní kandidátkou obou německých křesťanských stran pro nejbližší volby do Spolkového sněmu. Ty by se měly konat nejpozději na podzim 2021, což znamená, že v průběhu příštího roku začnou strany schvalovat své hlavní lídry.
Čtěte také
Z pozice šéfky křesťanských demokratů by měla mít Krampová-Karrenbauerová teoreticky právo první volby, což znamená, že bude-li mít o pozici zájem, nikdo ji v tom nezabrání. Pak by se ale mohlo stát, že by ve volební kampani neměla za sebou plnou podporu strany, což by se podepsalo na volebním výsledku a ona by se pak sotva mohla ještě udržet v čele křesťanských demokratů.
Ale ani druhá možnost, o níž se teď diskutuje, nevyznívá pro stranickou šéfku příliš pozitivně. Někteří vlivní politici totiž navrhují, aby o budoucím volebním lídrovi rozhodlo hlasování všech členů. I tady je docela zřejmé, že by Krampová-Karrenbauerová za stávající situace s žádným triumfem počítat nemohla.
Není ale samozřejmě vyloučené, že šéfka německých křesťanských demokratů nakonec chytne během příštích měsíců druhý dech a znovu získá důvěru, kterou od loňského zvolení ztratila. Pro ni osobně by se to rovnalo zázraku, ale i ty se někdy v politice dějí.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
