Robert Schuster: Němci proplouvají koronavirovým úskalím zatím dobře, nechtějí nic uspěchat

Ne že by byla přímo nakažená, pouze byla v kontaktu s lékařem, u kterého se později infekce prokázala. Během toho na dálku řídila vládu a vydala několik poselství veřejnosti. V Německu samotném se za tu dobu zredukoval veřejný život na nejnutnější minimum.

Opatření zjevně zabrala, nárůst počtu nakažených se zpomalil. Z pohledu Merkelové, původním povoláním vědkyně v oboru fyziky, je ale doba, kdy dochází ke zdvojnásobení počtu infikovaných, stále ještě krátká. Podle ní nedává stávající vývoj pořád ještě záruku, že už nastal bod obratu.

Německý fenomén

Čtěte také

Rychlé testování, připravené zdravotnictví a důvěra ve vládu. Co je za nízkým počtem obětí koronaviru v Německu?

I přes opatrnost kancléřky ovšem budí německá koronavirová data v zahraničí už delší dobu značnou pozornost, a dokonce se hovoří o „německém fenoménu“. Na straně jedné zde sice nedávno překonal počet nakažených hranici sto tisíc lidí a to je velmi hodně. Ve srovnání s tím ale zároveň zůstává počet obětí na relativně nízké úrovni. Takzvaná smrtnost, neboli podíl zemřelých na počtu nakažených, se pohybuje okolo jednoho a půl procenta.

Jen pro srovnání: V Itálii činí dvanáct procent, ve Španělsku deset, v Číně čtyři procenta a třeba ve Spojených státech dvě a půl procenta. Důvodů, proč se Německu vyhýbají nejčernější scénáře, je celá řada. Mezi nejdůležitější patří celková úroveň a vyšší vybavenost tamního zdravotnictví. Díky tomu se mohlo začít také daleko dříve s plošným testováním. Pacienti, u kterých se začala nemoc COVID-19 projevovat a po týdnu se například začaly její projevy zhoršovat, mohli být okamžitě převezeni do nemocnic. Tam se jim dostalo na pracovištích intenzívního lékařství adekvátní péče. Péče, která jim zachránila životy.

Spořádaní Němci

Čtěte také

Robert Schuster: Koronavirus v Německu aneb Nechte to na ministrovi

Na relativně pozitivních číslech se ovšem podepsaly i opakované apely kancléřky a jiných vrcholných představitelů země, aby občané důsledně dodržovali přijatá omezení. Hlavně pak dodržovali fyzický odstup od ostatních a minimalizovali sociální kontakty.

Paradoxně ale možná až teprve teď, kdy se zdá být všechno na dobré cestě, nastane pro Němce klíčový okamžik, který rozhodne o jejich konečné koronavirové bilanci. Některé evropské státy totiž začaly v minulých dnech oznamovat postupné uvolňování zákazů a omezení. Tím se zvyšuje tlak i na vládu v Berlíně, aby se přidala k rozhodnutím Rakouska nebo Dánska a oznámila, kdy se zase začne vracet život v zemi do normálu.

Jenomže německá vláda zatím něco takového odmítá z obavy, že například po otevření lokálů a restaurací by se mohla nákaza začít znovu nekontrolovatelně šířit. Pro Merkelovou je to riskantní i z jiného důvodu.

Dosud totiž veřejnost klidný způsob, s jakým během krize vystupovala, velmi oceňovala a neměla problém přijmout schválená opatření. I volební preference vládních stran díky tomu dosáhly nečekaných výšin – za to může v neposlední řadě i velkorysý přístup kabinetu při schvalování různých podpor pro malé firmy, které zůstaly kvůli faktickému uspání veškerého veřejného života bez příjmů.

Robert Schuster|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Pokud ovšem po Rakousku, Dánsku nebo Česku začnou v příštích dnech, a hlavně po velikonočních svátcích, uvolňovat současný koronavirový režim i další státy v sousedství, Němci se tomu sotva ubrání.

Autor je komentátor Lidových novin