Adam Černý: Za pandemie Rada bezpečnosti OSN mlčí

Žádná instituce nemá takovou sílu jako Rada bezpečnosti OSN. Její rezoluce mají váhu mezinárodního práva, což podporuje i fakt, že mohou být přijaty pouze tehdy, když se proti nim nepostaví některý z jejích stálých členů, což je pět jaderných velmocí.

Čtěte také

Ondřej Houska: EU v boji s koronavirem pomáhá víc než Čína

Proto bije do očí fakt, že právě Rada bezpečnosti se dosud nijak nevyjádřila k pandemii způsobené koronavirem, která se dnes rozšířila do všech koutů světa. Je to o to víc zarážející, že až do konce března Radě předsedala Čína, kde se dosud neznámá a zatím neléčitelná nákaza objevila nejdříve, takže Peking byl měl být teoreticky první, kdo by měl vyzývat, aby se problémem zabývalo mezinárodní společenství jako celek.

Vysvětlení lze najít ve skutečnosti, že právě Čína blokovala, aby se téma koronaviru dostalo na pořad jednání s argumentem, že nejde o téma geopolitického významu, což při nynějším vědomí, jak velký už je celkový počet obětí a celkový počet nakažených, vypadá jako zástupný důvod.

Tím pravým byla a je obava, že se jednání nejmocnější instance OSN stane místem, kde se bude probírat, odkud, proč a jak se pandemie rozšířila do světa. To je velice realistický odhad, když Peking v minulých týdnech sledoval, jak americký prezident Donald Trump a jeho ministr zahraničí Mike Pompeo používali výrazy jako „čínský virus“ nebo „virus z Wu-chanu“, a to v době, kdy Čína a Spojené státy směřovaly k obchodní válce.

Čínsko-ruské duo

Pravděpodobnost, že se v atmosféře, kdy jeden z klíčových světových hráčů, který má v Radě bezpečnosti právo veta, bude čelit veřejným obviněním, podaří dospět buď ke všeobecné, nebo alespoň většinové shodě, se limitně blíží nule.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Po světě se šíří nejenom koronavirus, ale také čínská propaganda

Místo toho se Rada stala místem, kde se formovaly a udržovaly zájmové bloky a tím nejúčinnějším se stalo čínsko-ruské duo, které svou vahou dvou zemí s právem veta bránilo jakékoli diskusi.

Proto se nejdůležitější téma současné světové politiky, pandemie koronaviru, která má už nyní dalekosáhlé zdravotní i ekonomické dopady, v mrakodrapu na Náměstí Spojených národů v New Yorku nedostalo na pořad dne.

Lze do jisté míry pochopit, že se obtížně nachází shoda ve věci, která se týká všech států, ale zároveň se promítá do vztahu klíčových velmocí. Tváří v tvář rozsahu pandemie a jejích globálních důsledků by parciální zájmy přece jen měly ustupovat do pozadí a přednost by měla dostat společná snaha nebezpečnou nákazu účinně potlačit, případně zcela vymýtit.

Adam Černý|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Názorný příklad už tady byl. Před šesti lety, v roce 2014, Rada bezpečnosti OSN i za podpory hlasů svých stálých členů označila infekci krvácivé horečky ebola za „hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, takže Spojené národy mohly, a také začaly konat. To vše v situaci, kdy bylo konstatováno z dnešního pohledu „pouhých“ šest tisíc případů nákazy, zatímco počet potvrzených případů onemocnění covid-19 nyní ve světě přesahuje jeden milion.

Autor je komentátor Hospodářských novin