Robert Schuster: Může Söder překonat „prokletí“ bavorských politiků a stát se německým kancléřem?

18. červenec 2020

Když zavítala německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny do Bavorska, aby informovala tamní vládu o prioritách současného německého předsednictví v Evropské unii, mohlo se to jevit jako běžná zdvořilostní návštěva.

Se svým hostitelem, šéfem bavorské vlády Markusem Söderem, kancléřka ochotně pózovala pro fotografy a nešetřila úsměvy. Spekulace, že právě Söder by se mohl stát příštím volebním lídrem obou německých křesťanských stran, a tím i potenciálním spolkovým kancléřem, dostaly po setkání obou politiků nové impulzy.

Čtěte také

Na jejich společné tiskové konferenci hovořila Merkelová smířlivě, Södera ostentativně chválila, zatímco bavorský premiér v tu chvíli působil tak trochu jako premiant ročníku. Faktem ale je, že způsob, jakým se vláda pod Söderovým vedením vypořádala s koronavirovou pandemií, vyvolal v celém Německu značnou pozornost.

Opatření spočívající například v důsledném omezování sociálních kontaktů mezi lidmi nebo rychlém zavedení ochranných masek a roušek ve veřejných prostorách se ukázala jako správná. Söderovi to zajistilo vysokou veřejnou podporu.

Podpora kancléřky

I samotná kancléřka se po počátečním váhání přidala na stranu bavorského premiéra, když třeba varovala ostatní spolkové země před příliš rychlým uvolňováním. Navíc oba často oznamovali rozhodnutí ohledně dalších opatření spolu – Merkelová za celostátní vládu, Söder v roli šéfa konference zemských premiérů. Už tehdy mohl čistě opticky vzniknout dojem, že vedle kancléřky sedí její zástupce.

Na první pohled by se proto mohlo zdát, že kdo si nyní vsadí na Södera, neudělá chybu. Ve skutečnosti je ovšem pro současného bavorského premiéra cesta do kancléřského úřadu daleká. První překážkou je, že Söder, který je předsedou bavorských křesťanských sociálů, potřebuje podporu i větší křesťanskodemokratické sestry. V tom by mu mohla Merkelová nepřímo pomoct.

Prokletí Bavorů

Čtěte také

Pak by před ním byla ještě daleko větší výzva: přesvědčit i své spoluobčany mimo Bavorsko, že může být dobrým spolkovým kancléřem. Pokaždé, když se o to v minulosti pokoušeli Söderovi bavorští předchůdci, neuspěli. Například Franz Josef Strauß poznal v roce 1980 jako první na vlastní kůži, že s rostoucí vzdáleností od Mnichova podpora pro někoho, kdo je původem z Bavorska, slábne. Navíc měl proti sobě úřadujícího a velmi populárního kancléře, sociálního demokrata Helmuta Schmidta.

O dvaadvacet let později vedl obě křesťanské strany do celostátních voleb další bavorský premiér, Edmund Stoiber. Proti sociálnědemokratickému kancléři Gerhardu Schröderovi měl dlouho navrch.

V létě 2002 pak ale přišla tisíciletá voda, která zpustošila velkou část východního Německa. Schröder, který vždycky věděl, jak se nejlépe inscenovat, si oblékl žlutou pláštěnku, nazul holínky a vydal se do postižených regionů. Stoiber naopak v této situaci zaváhal a východoněmečtí voliči následně udrželi Schrödera v čele vlády.

Robert Schuster

Teď naopak může zvládnutí koronavirové pohromy pomoct jinému bavorskému premiérovi, Markusi Söderovi, v jeho dalším kariérním postupu. A tím i zlomit „prokletí“ Bavorů, kteří nikdy nedokázali dosáhnout na nejvyšší politické mety v Německu.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Související