Robert Schuster: Koronakrize pomohla v Německu návratu politických matadorů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá kancléřka Angela Merkelová a vicekancléř Olaf Scholz

Již několik měsíců v řadě ukazují nejrůznější sociologická šetření v Německu na jednu skutečnost.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Nejistota způsobená koronavirovou pandemií a její možné dopady na životy lidí vedly k tomu, že občané se začali intuitivně přimykat ke zkušeným politickým matadorům a lídrům. Mnozí z nich tak proto nyní zažívají jakousi politickou renesanci.

Na prvním místě je třeba jmenovat německou spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou. Ještě koncem loňského roku byla v podstatě odepisovaná, v berlínských politických kuloárech se spekulovalo, kdy předá vedení vlády někomu jinému. Krize s koronavirovou nákazou ji ovšem vrátila zpět do centra politického rozhodování.

Ve svých několika veřejných vystoupeních se navíc dokázala velmi dobře trefit do očekávání široké veřejnosti. Odměnou jí za to je neohrožené prvenství v žebříčcích popularity německých politiků. To se jí snad naposledy poštěstilo někdy v létě roku 2015, čili v krátkém mezidobí po úspěšně zvládnuté záchraně eurozóny a před vypuknutím uprchlické krize.

Dokonce se objevily spekulace, že kancléřka, která před dvěma lety oznámila, že v roce 2021 v politice skončí, by si to pod vlivem nepředvídatelného vývoje po koronakrizi mohla ještě jednou rozmyslet. Sama Merkelová to ovšem teprve nedávno popřela.

Přílišná serióznost

Stejně jako kancléřka si ve veřejném vnímání v posledních týdnech výrazně polepšil i její vicekancléř a sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz. Politik, který byl při loňském souboji o předsednictví své strany potupně poražen dvěma v zásadě neznámými konkurenty, se zdál být politicky odepsaný.

Levicové křídlo, které získalo u sociálních demokratů v poslední době navrch, se ho chtělo zbavit co nejdřív. Pak ale přišla pandemie a s ní i finanční podpory státu, včetně 130 miliard eur čítajícího balíčku na záchranu ekonomiky. Citoslovce „Wumms“, což by se asi dalo nejlépe přeložit jako „prásk“ nebo „bum“, jež Scholz použil, když oficiálně představoval záchranný balíček, jako by odstartovalo i jeho vlastní návrat na politické výsluní.

Podobně jako Merkelové i jemu nyní paradoxně pomohla ze všeho nejvíc vlastnost, která byla ještě před nedávnem považována za jeho největší manko: přílišná serióznost.

O Scholzovi se dnes zcela vážně hovoří jako o příštím volebním lídrovi strany. Což by bylo pro něj, který neuspěl jako předseda, hodně velkou satisfakcí. Ale němečtí sociální demokraté nikoho populárnějšího a známějšího, než je Scholz, nemají. Příští rok na podzim, až se bude volit nový německý parlament, by nemusel být úplně bez šancí.

Robert Schuster

Tím, že Merkelová už kandidovat nebude, mohl by se právě současný vicekancléř a ministr financí prezentovat jako ten, kdo vyvedl Německo z koronakrize a získat za to body u voličů. A to tím spíš, že v minulosti se už mnohokrát ukázalo, že němečtí voliči nemají rádi experimenty a ve volbách zpravidla sáhnou po něčem, co mají vyzkoušené nebo jim je nějakým způsobem povědomé. Z toho řadu let těžila kancléřka Merkelová. Proč by to nyní nemohlo pomoct i někomu dalšímu?

Autor je komentátor Lidových novin