Robert Schuster: Mračna nad německými Zelenými

26. květen 2023

Němečtí vládní Zelení neprožívají zrovna šťastné období. V trojčlenné koalici sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze se dostávají stále častěji do defenzívy. Přitom to chtěli být oni, kdo budou určovat její politickou agendu.

Přesto se ale ocitli v poslední době několikrát v menšinové pozici a v otevřeném střetu se svými dvěma koaličními partnery. Teď se navíc zadrhává i jeden z jejich nejprestižnějších projektů.

Čtěte také

Jde o rozsáhlý program výměny kotlů na fosilní paliva, který má začít od příštího roku. Díky němu by se mohlo Německo po mnoha letech zase přiblížit původním cílům na snížení objemu vypouštěných skleníkových plynů.

Zelení si od toho také slibují, že si udobří své skalní příznivce, kteří jsou zklamaní, že v rámci koalice dělají příliš kompromisů. Teď ovšem hrozí, že kvůli odporu liberálního koaličního partnera výměna kotlů na poslední chvíli neprojde.

Prohlubování rozdílů

Jakoby toho nebylo málo, čelili Zelení v posledních týdnech podezření, že na jimi vedeném ministerstvu hospodářství byly přidělovány vedoucí místa a lukrativní granty na základě rodinných či dlouholetých přátelských vazeb.

Čtěte také

Tady v Česku, kde jsme zvyklí na ledasco, bychom se nad tím možná pousmáli. Ale pro Zelené, kteří vždy bojovali za transparentnost v politice a v minulosti tepali ostatní strany kvůli neprůhledným výběrovým řízením, je to problém. Zejména to platí pro jejich hlavního tahouna, ministra hospodářství a vicekancléře Roberta Habecka.

I kvůli tomu ztratili Zelení v nedávných zemských volbách v Brémách přes pět procent hlasů. Už předtím přišli o účast na vládě v Berlíně. To pro ně bylo obzvlášť bolestivé, neboť německou metropoli považovali za optimální prostředí pro uskutečňování svých projektů a také za výkladní skříň ekologicky motivované politiky.

Celostátní průzkumy sice Zeleným zatím předpovídají víc, než kolik získali při posledních volbách. Avšak to nemůže stranu, která měla naposledy ambici sestavovat vládu, uspokojit. Nehledě na to, že v některých šetřeních ji už předstihli populisté z protimigrační Alternativy pro Německo (AfD), kteří jsou z politického hlediska jejich pravým opakem.

Čtěte také

Přitom ještě před rokem se pro Zelené vyvíjelo všechno optimálně. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu se zdála jejich klíčová témata plně odrážet požadavky doby, když prosazovali konec využívání fosilních paliv, zejména ruského plynu. Zároveň stáli za hodnotově orientovanou politiku, která neměla nenechávat nikoho na pochybách, že diktátorům jako je ruský prezident Vladimir Putin, se neustupuje.

Na to si teď ale v Německu už skoro nikdo nevzpomene. Naopak, Zeleným se stává osudnou jistá ideologická zarputilost, s jakou se snaží promítnout své představy do každodenní praxe. Snad nejlépe to dokládá jejich odpor nechat ještě o trochu déle v provozu poslední německé jaderné elektrárny, aby namísto nich mohly být co nejrychleji odstaveny daleko špinavější a ve vztahu ke klimatu horší elektrárny uhelné.

Robert Schuster

Totéž se odehrávalo i u polemiky ohledně přípustnosti syntetických paliv, kdy nikdo příliš nerozuměl tomu, proč Zelení jejich zavedení tak brání.

Navíc se u široké veřejnosti začíná rozmáhat představa, že plány Zelených, ať jsou jakékoli, znamenají především jedno: jsou hodně drahé. A také, že přispívají k prohlubování rozdílů mezi těmi, co si mohou dovolit nechat si doma namontovat tepelné čerpadlo nebo si koupit elektromobil a těmi, co na to nikdy nedosáhnou.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.