Petr Fischer: Habeckovy tržní vlny demokracie

18. říjen 2022

Německý kancléř Olaf Scholz neoplývá rozhodností. Většinou mu trvá, než sám v sobě najde ideální řešení, které pak prosazuje jako jediný správný názor. Proto také Scholz všechny překvapil, když v pondělí vpodvečer rozhodl, že všechny tři stále ještě plně funkční německé atomové elektrárny poběží až do poloviny dubna a budou v zimě vytvářet zálohu německé elektřiny.

Byla to rána především pro Zelené, kteří se na víkendovém sjezdu dohodli, že v pohotovostní pozici budou jen dvě elektrárny a třetí dolnosaský Emsland bude odstaven, jak bylo určeno vládami Angely Merkelové.

Čtěte také

Lídr Zelených a ministr hospodářství a ochrany klimatu, Robert Habeck, který byl první den nového pracovního týdne na konferenci česko-německého ekonomického fóra v Praze, přitom razil kompromis Zelených jako hotovou věc. Byl to bolestný kompromis mezi radikálními zelenými a realisty ve straně, která na boji proti jádru vyrostla.

Scholzovo nečekané rozhodnutí ale Zelené nerozhodilo. Jako by byl Habeck na kancléřův tah připraven a celý spor byl jen hrou pro média. Zelení v ní opět vystupují jako státotvorná strana, která chápe, že v čase krize, hnané navíc válkou, je – samozřejmě v zájmu země – nutné ustupovat z ideologických pozic.

Co když Habeck nemá pravdu?

Čtěte také

Zelení nabídli ve věci prodloužení výroby elektřiny z jádra nejvíc a není vyloučeno, že po kancléřově rozhodnutí také nejvíc politicky získají. Jsou to oni, kdo v zájmu energetického bezpečí Německa ustupuje.

Robert Habeck profiluje Zelené jako celospolečenskou stranu, která zohledňuje ekologické ohledy v rámci ekonomické racionality trhu. Zelená politika je v Habeckově pojetí něco tak samozřejmého, že o tom už nemá smysl mluvit.

Ostatně když byl německý ministr mezi česko-německými byznysmeny, nebylo moc o čem diskutovat: všichni dávno jedou po zelené podnikatelské linii, je to něco jako značka moderního byznysu, součást podnikatelských genů. Zelená podle Habecka nesmí poškodit trh, protože ten žene ekonomický vývoj dopředu.

Čtěte také

Ve své pražské řeči Robert Habeck dokonce řekl, že bez tržního hospodářství neexistuje ani žádná demokracie. Německý ministr ale zároveň tvrdí, že „německá vláda udělá všechno proto, aby stabilizovala existenci firem na trhu“. Tedy klidně převezme roli trhu, pokud trh, jak říká Habeck, není efektivní, nic jiného ani politici dělat nemohou. Otázkou, kterou po sobě Habeck v Praze zanechal, tedy je, kde jsou limity tržní ekonomické racionality, a tedy limity demokracie.

Zdá se být evidentní, že je to bezpečnost, tradičně první funkce státu, a to ve všech vrstvách od bezpečnosti vojenské po bezpečnost energetickou. Přesto Habeck i v Praze úzkostlivě držel svou vizi energetické regulace, která nesmí trh vylučovat, nýbrž zahrnovat. Kdyby tomu tak skutečně bylo, musel by německý ministr přiznat, že funkční jaderné elektrárny by měly běžet ještě roky, a to se zjevně nestane.

Petr Fischer

Díky Habeckovi v Praze má o čem přemýšlet i česká politika. Pokud platí, že míra vylučování trhu z ekonomické krize hnané válkou rozhoduje také o míře demokracie, má vládní politika vážný problém. Vsadila v rozpočtu na netržní operace, aby vyloučila tradiční politicko-ekonomické postupy, k nimž patří větší progresivní daně z příjmu. Stát si dnes raději bere z regulace trhu, než by přemýšlel o míře celospolečenské solidarity. Nakonec to ale může být i jinak: co když Habeck nemá pravdu a demokracie existuje i bez trhu, jen se to všichni bojí říct…?

Autor je komentátor časopisu Euro

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.