Ivan Štern: Němečtí Zelení – doklad popření krize politických stran
Zatímco se ostatní obávají, co udělá rázný politický krok s jejich voliči, němečtí Zelení konají. Zázrak, díky němuž se západní společnosti začaly nazývat společnostmi hojnosti, sociálně tržní hospodářství, má-li přežít, musí doznat někdy až bolestivých změn. Zvykli jsme si, že Zelení odnepaměti byli politickými průkopníky. Někdy za to slízli i bití.
Pro nadcházející podzimní volby věrni své tradici představili s průkopnickou vervou program s názvem „Německo má všechno u nosu“. Jen se toho nebát.
Čtěte také
Před 50 lety, kdy začali aktivně vstupovat do politiky, stalo se jejich klíčovým pojmem životní prostředí. Dnes, kdy je skloňují všechny politické strany, přišli s ochranou klimatu. Nejedná se o třeskutou novinku. První ji nabídli jako rámující součást nově pojatého politického systému. Nazvali jej sociálně ekologické tržní hospodářství.
Sebevědomí, jež jim vždy bylo vlastní, shrnuli do výroku místopředsedy strany Roberta Habecka. Program, řekl, v sobě zrcadlí jistotu, že vše, co Německo potřebuje ke zvládnutí krize a nových výzev, nalezneme v naší zemi jako její nedílnou součást.
Preference rostou
Žádná těšínská jablíčka. Čtenáři po pár řádcích pochopí, že je čeká dřina. Pokud si chtějí uchovat základní rysy úspěšného sociálně tržního hospodářství, bude muset každý z nich zabrat a dílem se i uskrovnit ve prospěch životního prostředí a klimatu.
Čtěte také
Program obsahuje vše, kolem čeho ostatní politické strany chodí po špičkách. Anebo poplašeně mlčí. Jako v případě nežádoucích zemědělských dotací. Obava ze ztráty přízně voličů může být i na místě.
Na věci je zajímavé, že preference Zelených přesto rostou. Svoji roli sehrává i důvěryhodnost strany. Zúročuje se tu skutečnost, že byli po celých 50 let politické existence sví, pro voliče zřetelní a snadno rozpoznatelní. Nic na tom nemění ani dnešní prostředí, přesycené několikrát ohřívaným gulášem politického marketingu. Zelení tak mohou působit jako maják, kteří, ať vlnobití přichází odkudkoli, zůstávají stále těmi samými, aniž by přitom ustrnuli.
Křesťanští demokraté se zmítají v pochybnostech, zda si dobře zvolili předsedu, zda má to správné charisma pro kancléře. Zelení ten problém zatím, ač mohou počítat s výrazným ziskem v podzimních volbách, buď neřeší, anebo jej veřejnosti nevěší na nos. Chápou, že ji víc zajímá její osud a ne přemílání, zda ten či onen je dostatečné žádoucí.
V posledních letech čítáme o krizi politických stran a o upadání stranické demokracie. Zelení dokládají, že tomu tak být nemusí. Veřejnosti se možná jen zajídá, že neustále slyší, co si strany myslí, že by chtěla slyšet. A přitom chce slyšet, i když ji to i rozzlobí, co ji opravdu čeká a kde bude muset i pořádně zabrat.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
