Robert Schuster: Na lídrovi záleží aneb Německo na prahu letošního supervolebního roku

14. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šéf CDU Armin Laschet (vlevo) a šéf CSU Markus Söder

Už dávno není tajemstvím, že na podzim čeká Německo zásadní politická změna, protože kancléřka Angela Merkelová odejde po 16 letech z úřadu. Kdo by ji mohl nahradit v čele vlády největšího státu Evropské unie, zatím není jasné. Celostátní volby proběhnou až koncem září a předtím ještě Německo čeká řada regionálních hlasování.

První výkop pro letošní supervolební rok obstarají již nyní voliči ve dvou spolkových zemích na západě Německa, v jedenáctimilionovém Bádensku-Württembersku a čtyřmilionovém regionu Porýní-Falc.

Čtěte také

Oba země mají leccos společného. Z hlediska struktury společnosti patří v rámci Německa k těm konzervativnějším. Proto zde politicky dlouhá léta dominovali křesťanští demokraté. Jenomže od 90. let se i tam daly věci do pohybu a dosavadní samozřejmosti přestaly platit. Takže v Porýní-Falci drží premiéra už tři desítky let sociální demokraté, v Bádensku-Württembersku vedou vládu už desátým rokem Zelení. A to přesto, že zde hrají odjakživa velkou roli automobilky a firmy, které s nimi těsně spolupracují.

Jak můžeme soudit podle čísel posledních průzkumů, nejde ani v Bádensku-Württembersku nebo v Porýní-Falci čekat nějaké politické zemětřesení a na dosavadním politickém vedení se pravděpodobně nic nezmění. Jisté ale je, že se potvrdí, jak silný podíl na konečném výsledku má popularita úřadujících premiérů, zejména pokud jde o jejich schopnost přilákat na poslední chvíli nerozhodnuté voliče.

Merkelovské hlasy

To už ovšem bude zpráva, která svou závažností překračuje čistě regionální horizont. Sázka na populárního lídra řadu let pomáhala křesťanským demokratům k vítězství i na celostátní úrovni. V případě pochybností, komu dát hlas, totiž řada občanů raději vsadila na jistotu a volila Merkelovou, i přesto, že s politikou její strany nemuseli úplně ve všem souhlasit.

Čtěte také

Očekávání, že tito voliči budu automaticky hlasovat pro křesťanské demokraty i po odchodu kancléřky z čela vlády, se mohou ukázat jako lichá. Hlavně Zelení dávali v nedávné minulosti najevo, že mají k názorům kancléřky, pokud jde o zelenou ekonomiku nebo řešení globálních problémů, včetně migrační krize, daleko blíž, než jak je to mnohdy v případě její vlastní Křesťanskodemokratické unie. Zcela otevřeně proto začali usilovat o zmíněné „merkelovské hlasy“.

O ně nakonec půjde i při úvahách, koho si křesťanští demokraté vyberou jako celostátního volebního lídra, a tím i potenciálního budoucího kancléře. Tradice velí, že se na tom musí shodnout s menší bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU). Takže půjde o dohodu mezi jejich šéfy, Arminem Laschetem a Markusem Söderem. Zatímco stále ještě čerstvý předseda křesťanských demokratů Laschet se v posledních týdnech snažil od kancléřky a její dosavadní politiky, včetně přístupu k boji s pandemií, opatrně odpoutat, přicházejí od Södera na adresu Merkelové jen slova chvály.

Robert Schuster

Aktuálně je bavorský premiér Söder o dost populárnější než Laschet. Ale do celostátních voleb, které proběhnou koncem září, zbývá stále ještě hodně času. Právě celková nevypočítatelnost situace, jak se ukázalo v minulých měsících v souvislosti s pandemií, už nejednou potvrdila platnost výroku z Matoušova evangelia, že mnozí první budou poslední a poslední první.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio