Robert Schuster: Angela Merkelová patnáct let v čele vlády aneb Rekord, který nikdo nečekal

Vydržet ho vyžaduje značnou houževnatost. Jednou z mála výjimek je německá kancléřka Angela Merkelová. Právě to bylo patnáct let od okamžiku, kdy se stala poprvé šéfkou vlády.

Ministryně pro ženy a mládež Angela Merkelová a tehdejší kancléř Helmut Kohl na sjezdu CDU v prosinci 1991|foto:Michael Jung/dpa,Profimedia

Dal by se teď udělat rozsáhlý výčet všech klíčových okamžiků, jimž za tu dobu čelila. Na seznamu by pak nesměla chybět globální ekonomická krize let 2008 a 2009, ani hrozící rozpad eurozóny, nesměl by chybět celosvětový nástup nejrůznějších populistů, případně i několik teroristických útoků, které zasáhly Německo.

Aktuálně se potýká Německo, podobně jako i další státy světa, s koronavirovou pandemií. Do patnáctileté bilance kancléřky Merkelové ovšem patří i rozhodnutí, s nimiž u německé veřejnosti narazila, kdy vyvolala u části spoluobčanů odpor až otevřené nepřátelství. Zde je třeba zmínit odklon od jaderné energetiky v souvislosti s katastrofou v japonské Fukušimě.

Hlavně ale její počínání během uprchlické krize let 2015 a 2016, jež dovoluje kritikům Merkelové nejenom doma, ale i v zahraničí tvrdit, že uprchlíkům údajně „otevřela hranice“, případně že „pozvala migranty do Evropy“. Ani jedno nebo druhé není pravda, nicméně s kancléřkou se to potáhne, dokud bude v úřadě. 

Zkušenosti z reálného socialismu

Angela Merkelová na snímku z roku 1992 jako ministryně pro ženy a mládež ve vládě Helmuta Kohla|foto:Profimedia

Přesto všechno ale dokázala Merkelová obhájit třikrát za sebou prvenství ve volbách. Navíc v dlouhodobých žebříčcích popularity německých politiků se za celou tu dobu držela mezi trojicí nejoblíbenějších.

Jedním z možných vysvětlení je, že pro své spoluobčany zůstala vždy vypočitatelná. I ona sama s tím v minulosti několikrát koketovala. Třeba před lety, když na konci jednoho předvolebního klipu konstatovala: „Ale vždyť vy mě znáte.“

V souvislosti s šéfkou německé vlády je zajímavá i další skutečnost. Učinila totiž něco, co by podle všech možných pouček z oboru politické strategie neměl vrcholný politik nikdy udělat: Stanovit přesný termín, kdy odejde z úřadu.

Kancléřka Angela Merkelová se svým manželem Joachimem Sauerem, za kterého se provdala 30. prosince 1998. Děti nemají, on má dva syny z prvního manželství.|foto:EPA-EFE/,Profimedia

Každý, kdo tak učiní, riskuje, že mu v určitou chvíli dojde pára, nebude ostatními brán vážně a bude pouze trpěný. Američané pro to mají barvité označení, když hovoří například o prezidentovi, jemuž v dohledné době vyprší mandát, jako o „lame duck“ čili jako o „chabé kachně“ či „nemohoucí kachně“. To se o aktuálně Merkelové nedá ani přinejmenším prohlásit, přestože už před dvěma lety oznámila, že při příštích volbách na podzim 2021 už nebude kandidovat a úplně odejde z politiky.

Naopak při pohledu na to, s jakou intenzitou se kancléřka věnuje řešení koronavirové krize, což jí zajistilo u veřejnosti novou popularitu, člověk nemá pocit, jako by byl její politický důchod na spadnutí. A pravděpodobně to bude nejspíš opět Merkelová, komu se může podařit překonat stávající blokádu rozpočtu Evropské unie na příští sedmileté období a tím i uvolnit finanční pomoc státům zasaženým nejvíc hospodářskými důsledky pandemie.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Když Angela Merkelová před patnácti lety nastupovala jako německá kancléřka, nikdo příliš nevěřil, že se žena se zkušenostmi z reálného socialismu prosadí v politickém světě, jehož pravidla určovali západoněmečtí muži se svými styky a vazbami. Až za necelý rok v úřadě skončí, bude nejenom rekordmankou, pokud jde o délku svého mandátu. Už teď je také jasné, že se zařadí po bok velkých lídrů, jakými byli Konrad Adenauer, Helmut Schmidt nebo Helmut Kohl.

Autor je komentátor Lidových novin