Merkelová ve funkci kancléřky finišuje lépe než její předchůdci

V komentáři německého deníku Süddeutsche Zeitung to tvrdí novinář tohoto listu Heribert Prantl.

Daniel Kroupa: Angela Merkelová. Šedá myš se proměnila v nejvýznamnější političku světa

„No, s tou to teda nevyhrajou,“ řekl mi v roce 2000 polohlasem do ucha tehdejší předseda ODS.

Merkelová je podle něj po Adenauerovi a Kohlovi třetí výraznou osobností z řad Křesťanskodemokratické unie (CDU), která se chopila výkonu kancléřské funkce. V poslední fázi mandátu si ale prý počíná o poznání chytřeji než její mužští předchůdci. Merkelová tak ve svém finále působí suverénněji, uvolněněji a disciplinovaněji než Adenauer a Kohl dohromady.

Zatímco oba předchozí kancléře je možné považovat za vzorové politiky především kvůli jejich dlouhé době strávené v úřadu, u Merkelové komentář přiznává tuto ctnost navzdory jejímu čtrnáctiletému působení. 

Pilná a populární

Prantl oceňuje, že kancléřka „zůstává pracovitá a nenechává se svést pýchou“. Ostatně si sama předsevzala, že svůj úřad bude vykonávat se ctí a stejným způsobem ho také opustí. A nyní to vypadá, že se svých slibů drží, stejně jako se jich držela ve funkci předsedkyně své CDU. Abychom ale mohli osobnost Merkelové na konci její éry popsat, musíme se podle žurnalisty vrátit o více než půl století zpátky.

Téma migrace opravdu rozhodne, jak bude Angela Merkelová vnímána budoucími generacemi, tvrdí analytička

Německá kancléřka totiž tento týden oznámila plánovaný konec v čele své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ve funkci kancléřky chce ale „dovládnout“ až do voleb. Ty by měly být za další tři roky.

Merkelová se v Davosu vymezila vůči USA. Vyzdvihla multilateralismus i nutnost kompromisů

Německou kancléřku Angelu Merkelovou už dnes mnozí považují za zkrachovalou političku, a to kvůli jejímu rozhodnutí znovu nekandidovat do čela Křesťanskodemokratické unie CDU a v budoucnu ani do vedení spolkové vlády.

V roce 1963, po dlouhém období politické agonie, odstoupil první spolkový kancléř Konrad Adenauer. Posledních 14 let jeho vlády bylo poznamenáno tvrdohlavým úsilím o udržení se ve funkci a snahou zabránit volbě jeho nástupce Ludwiga Erharda. Merkelová takovým způsobem ale nebojuje. Jak oznámila, nechce v kancléřství zůstávat delší dobu než je nezbytně nutné, nejdéle pak do roku 2021.

Stejně tak nemá zájem bránit možnému zvolení své následovnice Annegret Krampové-Karrenbauerové. Té se naopak kancléřka snaží být nápomocná. Ludwig Erhard by přitom podle Prantla nedokázal udržet radost na uzdě, kdyby mu tehdy Adenauer projevil alespoň pět procent laskavosti jako Merkelová vůči Krampové-Karrenbauerové.

Angela Merkelová ale takové chyby nedělá. Nesnaží se působit jako pomník, který později bude přesunut do síně slávy. Takovým způsobem se choval právě Kohl, kritizuje komentátor.

Kancléřka podle něj stále vystupuje tak, jak se chovala doposud – pilně vládne, občas špatně, občas správně, ale vždy spolehlivě a s pro ni vlastním citem pro detail a živou rétorikou. Stejně tak se Merkelová těší stále vysoké podpoře obyvatel – větší, než se dostávalo Kohlovi a Adenauerovi.

Rozhodnou eurovolby

Pro ospravedlnění Merkelové ale není třeba srovnávat podobu její současné vlády s posledními roky předchůdců. Konec éry Angely Merkelové dobře vystihuje jeden reklamní spot z roku 1963 režiséra Charlese Paula Wilpa a jeho geniální obsah. V něm vidíme automobil značky Volkswagen, známý jako Brouk, jak se vzdaluje z dohledu. Scéna je komentována slovy: „Jede a jede a jede.“

Každý desátý Evropan chce v eurovolbách hlasovat pro ultrapravicové a populistické strany

Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu chce každý desátý volič hlasovat pro nějakou krajně pravicovou nebo pravicovou populistickou stranu.

A přesně tak by se podle Prantla dala popsat Merkelová, jež vládne a vládne ve svém vlastním rytmu. Nešaškuje a zůstává u věci, na domácí scéně se zabývá detaily. Zato Kohl se na konci svého mandátu věnoval už pouze Evropě, v německé politice byl ale pasivní a lítostivý. Komentář soudí, že jeho poslední výstupy by se daly označit za předehru k tragédii o kancléři, který mizí v propadlišti dějin.

Je zřejmé, že v současnosti se najde také dost odpůrců Merkelové, kteří by si přáli její zmizení v propadlišti dějin. Prantl zmiňuje například konzervativní a agresivní křídlo CDU, které si vytváří pozice pro zemské volby. Konec političky také na východě země žádají zástupci Alternativy pro Německo (AfD) a protiislámského hnutí Pegida.

Mezi odpůrce kancléřky patří rovněž příznivci advokáta a člena CDU Friedricha Merze, takzvaní neoliberální unionisté. Ti dosud kritizovali především ministra hospodářství a zastánce Merkelové Petera Altmaiera.

V případě, že evropské volby pro CDU dopadnou špatně, se ale pozornost těchto neoliberálů přesune směrem k Merkelové. Stane se to, pokud zisk strany klesne výrazně pod 30 procent.

Osud velké koalice bude ale nevypočitatelný i tehdy, pokud partneři ze sociální demokracie (SPD) obdrží méně než 18 procent hlasů. Jen pokud se tato volební „díra“ neotevře, je o Merkelové možné říci, že skutečně povládne do roku 2021, uzavírá Prantl.