Každý desátý Evropan chce v eurovolbách hlasovat pro ultrapravicové a populistické strany

4. květen 2019

Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu chce každý desátý volič hlasovat pro nějakou krajně pravicovou nebo pravicovou populistickou stranu.

Zjistila to německá Bertelsmannova nadace, která vypracovala studii na základě výsledků průzkumu sociologické agentury YouGov. Ta zjišťovala názory u více než 23 700 respondentů ve dvanácti evropských zemích, píše server německé stanice Deutsche Welle.

Lída Rakušanová: Europarlament mění image

Evropský parlament

Ze 751 křesel Evropského parlamentu jich je pro Českou republiku rezervováno jednadvacet.

Podle nadace většina Evropanů v eurovolbách spíše odmítne strany, se kterými nesouhlasí, než by podpořila nějakou konkrétní. U Bertelsmanna soudí, že toto „negativní“ hlasování by mohlo pomoci okrajovým skupinám a zkomplikovat vytvoření většiny v Evropském parlamentu.

Populisty nebo extrémní pravici chce volit 10,3 % evropských voličů, kteří tak tvoří nejpočetnější skupinu. Dalších 6,2 % se v průzkumu ztotožnilo s radikální levicí a 4,4 % s nějakým hnutím Zelených. Většina respondentů ví ale přesně, kterou stranu volit nechce – jen 6,3 % dotázaných určilo konkrétní stranu, pro kterou chtějí hlasovat, zatímco 49 % jmenovalo uskupení, které volit nebudou.

Proevropské strany netáhnou

Celých 52 % Evropanů odpovědělo, že nikdy nedají hlas žádné extremistické straně ani na pravé, ani na levé straně politického spektra. Zatímco necelých 51 % Němců nechce volit německou Svobodnou demokratickou stranu (FDP), skoro 48 % hodlá hlasovat pro konzervativce, jako jsou křesťanští demokraté.

Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla

Expremiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla

Přesně před 15 lety Česko vstoupilo do Evropské unie. Naplnila se tehdejší očekávání, anebo je nedůvěra vůči evropským institucím oprávněná? Téma Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

Dvaačtyřicet procent dotázaných zase odmítlo středolevé sociální demokraty a další socialistické strany. Eurovoleb se chtějí zúčastnit dvě třetiny všech Evropanů a tři čtvrtiny Němců.

Sociologové varují, že voliči, kteří mají pocit, že proevropské strany už nezastupují jejich zájmy, se přiklánějí k populistům. „Populistické strany si za relativně krátkou dobu vybudovaly stálou a loajální voličskou základnu,“ konstatuje spoluautor analýzy Robert Vehrkamp. Dodává ale, že by bylo nebezpečné, kdyby je ostatní strany napodobovaly.

Ředitel Bertelsmannovy nadace Aart De Geus upozorňuje, že vzhledem k výsledkům průzkumu rozhodne o budoucnosti Evropy účast voličů. Podle něj je třeba zmobilizovat „proevropský střed“, aby mohly v novém Evropském parlamentu vzniknout životaschopné většinové bloky.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.