Každý desátý Evropan chce v eurovolbách hlasovat pro ultrapravicové a populistické strany
Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu chce každý desátý volič hlasovat pro nějakou krajně pravicovou nebo pravicovou populistickou stranu.
Zjistila to německá Bertelsmannova nadace, která vypracovala studii na základě výsledků průzkumu sociologické agentury YouGov. Ta zjišťovala názory u více než 23 700 respondentů ve dvanácti evropských zemích, píše server německé stanice Deutsche Welle.
Lída Rakušanová: Europarlament mění image
Ze 751 křesel Evropského parlamentu jich je pro Českou republiku rezervováno jednadvacet.
Podle nadace většina Evropanů v eurovolbách spíše odmítne strany, se kterými nesouhlasí, než by podpořila nějakou konkrétní. U Bertelsmanna soudí, že toto „negativní“ hlasování by mohlo pomoci okrajovým skupinám a zkomplikovat vytvoření většiny v Evropském parlamentu.
Populisty nebo extrémní pravici chce volit 10,3 % evropských voličů, kteří tak tvoří nejpočetnější skupinu. Dalších 6,2 % se v průzkumu ztotožnilo s radikální levicí a 4,4 % s nějakým hnutím Zelených. Většina respondentů ví ale přesně, kterou stranu volit nechce – jen 6,3 % dotázaných určilo konkrétní stranu, pro kterou chtějí hlasovat, zatímco 49 % jmenovalo uskupení, které volit nebudou.
Proevropské strany netáhnou
Celých 52 % Evropanů odpovědělo, že nikdy nedají hlas žádné extremistické straně ani na pravé, ani na levé straně politického spektra. Zatímco necelých 51 % Němců nechce volit německou Svobodnou demokratickou stranu (FDP), skoro 48 % hodlá hlasovat pro konzervativce, jako jsou křesťanští demokraté.
Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla
Přesně před 15 lety Česko vstoupilo do Evropské unie. Naplnila se tehdejší očekávání, anebo je nedůvěra vůči evropským institucím oprávněná? Téma Pro a proti Veroniky Sedláčkové.
Dvaačtyřicet procent dotázaných zase odmítlo středolevé sociální demokraty a další socialistické strany. Eurovoleb se chtějí zúčastnit dvě třetiny všech Evropanů a tři čtvrtiny Němců.
Sociologové varují, že voliči, kteří mají pocit, že proevropské strany už nezastupují jejich zájmy, se přiklánějí k populistům. „Populistické strany si za relativně krátkou dobu vybudovaly stálou a loajální voličskou základnu,“ konstatuje spoluautor analýzy Robert Vehrkamp. Dodává ale, že by bylo nebezpečné, kdyby je ostatní strany napodobovaly.
Ředitel Bertelsmannovy nadace Aart De Geus upozorňuje, že vzhledem k výsledkům průzkumu rozhodne o budoucnosti Evropy účast voličů. Podle něj je třeba zmobilizovat „proevropský střed“, aby mohly v novém Evropském parlamentu vzniknout životaschopné většinové bloky.
Související
-
Petr Šabata: Návrat k úspěšným národním státům je iluze – nikdy neexistovaly
Na každé volání po návratu k suverénnímu národnímu státu, jaká slyšíme v kampani před volbami do Evropského parlamentu, by měla padnout otázka: a jaký stát máte na mysli?
-
Jiří Pehe: Psát evropské nekrology je předčasné
V květnových volbách do Evropského parlamentu podle dosavadních průzkumů zřejmě posílí nacionalisticko-populistické strany, což vítají euroskeptici u nás i jinde v Evropě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.