Petr Šabata: Návrat k úspěšným národním státům je iluze – nikdy neexistovaly

29. duben 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Volby do Evropského parlamentu

Na každé volání po návratu k suverénnímu národnímu státu, jaká slyšíme v kampani před volbami do Evropského parlamentu, by měla padnout otázka: a jaký stát máte na mysli?

Socialistické Československo, které 40 let tvrdě ovládali komunisté z Moskvy? První československou republiku, která – bohužel – trvala krátce a skončila špatně? Druhou republiku? Protektorát?

Čeština je pod vlivem globalizace, tvrdí ředitel Ústavu pro jazyk český

doc. RNDr. Karel Oliva

V Praze se dnes koná jazyková konference Den českého jazyka.

O iluzi úspěšných národních států v Evropě píše americký historik Timothy Snyder v knize Cesta k nesvobodě, která co nevidět vyjde i česky: „Hlavní evropské mocnosti jako národní státy vlastně nikdy neexistovaly: před druhou světovou válkou šlo o říše, jejichž občané a jednotlivé součásti si nebyli rovné; později, po ztrátě impérií, se zapojily do procesu evropské integrace, kde svrchovanost sdílejí. Středo a východoevropské státy, které vznikly jako státy národní, se ve 30. nebo 40. letech 20. století zhroutily.“

Slováci neměli vlastní stát dokonce ani za té první republiky a podobně jako s Československem tehdy dějiny zametly také s Polskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem.

Tak zvaný „návrat do Evropy“, který si zvolilo Československo a další země bývalého sovětského bloku po pádu Železné opony, nebyl výrazem touhy vyměnit jednu celu za jinou, jenom luxusnější, ale poučením z historie, že jednotlivý národní stát někde na okraji Evropy nemá šanci přežít. Ukrajina by mohla vyprávět, stejně tak některé země Balkánu.

Není se kam vracet

A odklon od integračního směřování znamenal vždycky velký problém: když Vladimír Mečiar v 90. letech uhnul z cesty do EU a do NATO, stal se ze Slovenska polomafiánský stát, který se nepodařilo vymýtit dodnes.

V dobách blahobytu často vznikají zárodky budoucích krizí, připomíná ekonom

Peníze

Česká národní banka zlepšila svůj odhad růstu české ekonomiky. Letos čeká růst o 3,9 %, příští rok o 3,4 %. Přesto někteří ekonomové varují, že konjunktura nemůže trvat věčně a je třeba se připravit na hospodářské ochlazení. Máme se chystat na horší časy, nebo je právě teď čas spotřebovávat, investovat, přidávat učitelům, důchodcům a potřebným?

Timothy Snyder se věnuje dějinám střední a východní Evropy mnoho let, je profesorem historie na univerzitě Yale a působí také ve Vídni.

A připomíná: „Dějiny ve skutečnosti neznají delší období národních států (s výjimkami, jakou je Finsko)... V případech Německa, Francie, Británie, Itálie, Holandska, Španělska a Portugalska neexistoval okamžik, kdy mezi impériem a integrací národ získal suverenitu a stát vzkvétal v izolaci. Je pravdou, že občané se… domnívají, že jejich země v jistém dějinném úseku existovala jako národní stát: když se však nad věcí zamyslí, obvykle si uvědomí, že se mýlí.“

Není se kam vracet – a to platí dokonce i pro Británii po brexitu. Nečeká ji nějaký pohodlný „návrat domů“, do dob suverénního národního státu, ale riskantní skok do neznáma.

Topolánek: Klíčovým parametrem hlasování o brexitu nebyla migrace, ale suverenita a národní hrdost

Pohled na hosty

Další veřejná debata Plusu se věnovala dramatu, které se už téměř tři roky odehrává kolem brexitu. Vysílali jsme z brněnského Divadla Husa na provázku.

I britský případ ukazuje, že asi největším nebezpečím pro Evropskou unii je její samozřejmost. Nudná byrokracie, mír, blahobyt.

Evropané už většinou nezažili válku, nepamatují si na silnou motivaci, kterou měli otcové zakladatelé evropské integrace. A neuvědomují si nebezpečí, které pro Evropu znamená putinovské Rusko, oslabování euroatlantické vazby, nebo evropské záměry Číny.

Proto je dobré opakovat před volbami do Evropského parlamentu fakta: Úspěšný samostatný národní stát – navíc malý a na periferii Evropy – nikdy v historii neexistoval. Není se kam vracet.

Petr Šabata

Neexistuje proto ani skutečná volba mezi integrací ve spolehlivém společenství – a takovým Evropská unie i se všemi svými vadami je – a suverénním jednotlivým státem. Kdo volá po izolované národní cestě, plánuje svým spoluobčanům upřít bezpečnost, vládu práva, slušnou ekonomickou úroveň a úspěch.

autor: Petr Šabata
Spustit audio