Ivan Štern: Spojení německé levice má jistou naději

23. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Saskia Eskenová, spolupředsedkyně Sociálnědemokratické strany Německa (SPD)

Možná se staneme svědky historického politického průlomu, pokud příští rok německá sociální demokracie ve volbách do Spolkového sněmu získá dostatečný počet hlasů, aby její kandidát Olaf Scholz byl sněmem zvolen do funkce kancléře, a pokud úspěch zaznamená i strana Die Linke – Levice.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Předsedkyně sociálních demokratů Saskia Eskenová si umí představit, že s Levicí povládnou. Sama Katja Kippingová, předsedkyně Levice, sice tvrdí, že si se Scholzem nerozumějí v celé řadě otázek, mezi jiným i v otázce pojetí sociálního státu, kde Scholz je zastáncem liberální koncepce bývalého kancléře Schrödera, na druhé straně jí však jistou naději skýtá levicové křídlo jeho strany. Díky němu snad nakonec se Scholzem nalezne společný jazyk.

Čtěte také

Sám Olaf Scholz sice variantu koalice s Levicí nevylučuje, osvědčuje se přece v řadě zemských vlád, ale má přesto jisté pochybnosti, jestli jsou soudruzi Katji Kippingové s to zvládat spolkovou zahraniční politiku, když se stále pochybovačně vymezují vůči Severoatlantické alianci a zdráhají se posílat německé vojáky na zahraniční mise. Ani Kippingová, ani šéf parlamentní frakce Dietmar Bartsch ten problém nevidí nijak vyostřený. Aliance podle nich je sice produktem studené války, postoj, který zastávají, není ale dogma, je to vše jednoduše otázkou politické debaty. Odmítají proto, že by, co se týká zahraniční politiky, byli vlády neschopní.

Naopak je spojuje problém rozevírání sociálních nůžek, kdy chudobou začínají být postiženi i lidé počítaní mezi střední třídu, a samozřejmě otázka oteplování klimatu.

Co na to soudruh Honecker?

Kamenem úrazu spíš než politika zahraniční bude právě politika sociální. Oba, Kippingová i Bartsch, neopomněli zdůraznit, že Scholz se může projevit i nadále jako zastánce Schröderova sociálního státu, postaveného na myšlence: „Pomůžeme ti, aby sis nakonec dovedl pomoct sám!“

Čtěte také

Stát má přestat být zaopatřovacím ústavem, ale institucí, která dostatečně inteligentní a vstřícnou sociální politikou i těm nejpotřebnějším umožní nalézt sebe sama. Franz Müntefering to tehdy označil za klíčový cíl strany, protože právě takto hodlala v lidech probouzet schopnost ke svobodě.

Nelíbilo se to ani soudruhům z Levice, ani soudruhům z levicového křídla sociální demokracie. A přitom jim dodnes uniká, že mnohé nástroje, se kterými tehdy kancléř Schröder přišel, pomáhají Němcům úspěšně překonávat dosavadní krize, včetně nynější koronakrize. Za všechny jmenujme i u nás se uchycující kurzarbeit.

Co se ale nad slunce jasně ukazuje, je skutečnost, že Levice opravdu překonala dědictví všech svých předcházejících postkomunistických podob a proměnila se ve výrazně levicově orientovanou demokratickou stranu. Erich Honecker se obrací v hrobě.

Ivan Štern

Koalice to ale má být rudo-rudo-zelená. Zelení ale mlčí. Mlčí moudře. Možná vyhrají volby a ráz jejich politiky jim dovolí zahlížet nejen doleva, ale i doprava. Obojí jim funguje.

Honecker se přesto v hrobě nepřestane otáčet.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio