Robert Schuster: Kancléř Scholz opatrně mění energetické plány Německa
Od chvíle, co se stal Olaf Scholz loni v prosinci spolkovým kancléřem, čelila jeho vláda už řadě krizí. Od covidu, přes válku na Ukrajině, až po hrozbu, že Německo nebude mít na podzim dost plynu a elektřiny. Šéf německé vlády na ně zatím reagoval podle stejného vzorce: zpočátku nijak.
Trvalo vždy několik týdnů, než se odhodlal k nějakému vyjádření a i to pak bylo často hodně opatrné. Totéž se nyní opakuje také u otázky, zda by mělo Německo vzhledem k nejistým vyhlídkám pro svou energetickou bezpečnost prodloužit provoz tří posledních jaderných elektráren.
Čtěte také
Téma začalo silně rozdělovat Scholzovu vládní koalici, kdy se jeho dva menší partneři, Zelení a liberálové kvůli tomu do sebe pouštějí stále víc a víc. Kancléř dlouho přihlížel. Teprve nedávno se nechal v typicky scholzovské dikci slyšet, „že pravděpodobně dává smysl připustit jejich delší provoz.“
Vzápětí následovala replika ministryně zahraničních věcí za Zelené, Annaleny Baerbockové, která z daleké Kanady vzkázala, že s prodloužením provozu německých jaderných elektráren nesouhlasí.
Mimo realitu?
Politici Zelených se tradičního postoje, že tato zařízení mají patřit jednou provždy minulosti, drží zuby-nehty. Je součástí jejich politické DNA, protože když vznikaly v polovině sedmdesátých let v tehdejším Západním Německu první ekologicky orientované skupiny, usilovaly o zákaz nejenom vojenského využívání jaderné technologie, ale i civilního v elektrárnách.
Čtěte také
Mnozí z voličů Zelených jsou ale už zřejmě o něco dál. Řada průzkumů z poslední doby totiž naznačuje, že i mezi nimi roste počet těch, kteří by vzhledem k současné mimořádné situaci souhlasili, aby jaderné elektrárny ještě nějakou dobu fungovaly.
Opatrný Scholz se možná i s vědomím těchto čísel odhodlal ke svému prohlášení k budoucnosti německých jaderných elektráren. Pravděpodobně tak již předznamenal, jak jeho vláda v nejbližší době rozhodne. Cokoli jiného by bylo velkým překvapením a opravňovalo by k otázce, zda v Berlíně neztratili smysl pro realitu?
Uhelný restart
Nejde ale pouze o jaderné elektrárny. Německo je zřejmě i o něco blíž rozhodnutí změnit své původní plány, pokud jde o cíl vyrábět elektřinu výlučně z obnovitelných zdrojů.
Odpojení posledních tří jaderných zařízení koncem letošního roku mělo být v tomto scénáři důležitým milníkem. Stejně jako konec spalování uhlí v tepelných elektrárnách v roce 2030, což ještě loni na podzim prezentovala čerstvě dohodnutá Scholzova koalice jako jeden ze svých velkých úspěchů.
Válka na Ukrajině jí v tom ale udělala čáru přes rozpočet, a tak padá jedno tabu za druhým. Mimochodem, není to tak dávno, co ministr hospodářství za Zelené souhlasil s obnovením činnosti jedné severoněmecké elektrárny spalující černé uhlí. Pravděpodobně to nebylo první ani poslední rozhodnutí tohoto druhu.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Váhání Německa a Francie nad podporou Ukrajiny má obchodní i historické kořeny, tvrdí filozof Kroupa
Jaké výsledky zatím přinesla ruská agrese na Ukrajině? Co nám řekla nejen o obou aktérech, ale i o zbytku Evropy? Hostem Osobnosti Plus je filozof Daniel Kroupa.
-
Ivan Štern: Získej práci, dostaneš trvalý pobyt. Německo uprchlíkům nabízí rok příležitostí
Spolková vláda schválila návrh zákona, který zjednoduší proces přijímání přistěhovalců a uprchlíků. Každý z nově příchozích bude mít nárok na tak zvaný „rok příležitostí“.
-
Kateřina Smejkalová: Levné jízdné je v Česku populismem, v Německu předpokladem kvalitního života
Německo má za sebou první měsíc z celkově tří s jízdenkou na veškerou městskou hromadnou dopravu a regionální vlaky za pouhých devět euro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
