Richterová: Chceme maximální nezávislost státních zástupců. Rozhodnutí o Blažkovi je na premiérovi

Výhrady vůči ministru spravedlnosti prý Piráti předem projednávali s koaličními partnery. Richterová připomíná, že Blažka interpeloval předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Čtěte také

Vymezení vůči Blažkovi? Piráti si ujasňují vládní pozici i pachuť vnitřních rozporů, říká komentátor

„Žádali jsme ho o zodpovězení řady otázek a důležité pro nás je, že se v budoucnu nemají opakovat případy, kdy státní zástupci obdrželi dopisy, které by mohly budit dojem politického tlaku, a prosadili jsme přístup, jak zachovat maximální nezávislost státních zástupců,“ shrnuje Richterová.

Hlasování, kterého se zúčastnilo zhruba 500 z 1200 členů strany, prý ukazuje, že Piráti jsou proti jakémukoli střetu zájmů. „Odpovědnost co se týče dalšího rozhodnutí po schůzce s naším předsedou Ivanem Bartošem leží na panu premiérovi. Každá strana má své nominanty, kteří ji reprezentují, a pro nás je důležité, aby posilovala důvěra v právní stát,“ dodává.

Vztahy v koalici popisuje jako profesionální a kolegiální a celkově většina dohod platí: „Je to politická realita. Lidé nemohou od demokracie a koaličního vládnutí čekat, že to bude úplná procházka růžovým sadem. Současně si myslím, že se k sobě chováme slušně a způsobem, který garantuje výsledky.“

Redefinice znásilnění

S ministrem spravedlnosti jsou Piráti ve sporu i pokud jde o úpravu definice znásilnění. Zatímco Blažek prosazuje, aby oběť musela se sexuálním stykem vyslovit nesouhlas, podle pirátské poslankyně Kláry Kocmanové by naopak lidé měli vyslovovat souhlas.

Čtěte také

Petr Hartman: Piráti nechtějí být s Pavlem Blažkem ve vládě, přesto v ní budou

„Je to hlubší problém a příklad, že někdy dohoda není úplně přesně dodržena. Zde mělo ministerstvo dát dvě varianty a o těch možnostech se mělo dál jednat. Průzkumy ukazují, že každá desátá žena byla znásilněna a útok zažil každý třicátý muž. To jsou alarmující čísla. Jde i o jejich blízké, často to oběti ovlivní na roky dopředu,“ zdůrazňuje.

Až u 70 procent případů je přitom oběť natolik paralyzovaná strachem, že zamrzne, současná definice znásilnění ale tuto situaci nepokrývá.

„Je jasné, že sex bez souhlasu je znásilnění, ale vůbec to neznamená nějaký podepsaný papír. Když má člověk pochybnosti, tak se zeptá, jestli má pokračovat. Nic se nezmění na tom, že obviněnému musí být prokázáno, že věděl, že konal bez souhlasu. Ale dnes se soudy soustředí na to, jestli oběť kladla odpor, což se ale v případech zamrznutí neděje,“ podotýká Richterová.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.