Ondřej Konrád: Piráti těsně anti-antikapitalističtí

10. červen 2023

Vnitřní demokracie je jistě pěkná věc, ale má i nebezpečné momenty. Zvlášť pokud ji provozuje subjekt s podílem na vládě, a tedy značnou odpovědností jako strana Pirátů. Pak může být kterýmkoli řadovým členem, kdykoli a pro cokoli vyvolané závazné internetové hlasování přinejmenším brzdou v rozletu.

Anebo důvodem k vrtění hlavami širého a poněkud uštěpačného okruhu pozorovatelů, který před nedávnem nejprve trochu udivila reakce předseda Bartoše na vesele nevinné vyjádření příslušnice širšího vedení Pirátů Jany Michailidu, že absolvovala akci „Dny antikapitalismu spolupořádaných Socialistickou Solidaritou s podporou nadace Rosy Luxemburgové“ a účastnila se například přednášky o avantgardním umění.

Což Bartoš rychle odmítl, zřejmě je i pro něho antikapitalismus de facto komunismus, a ten považuje s fašismem za „stejně zhoubné ideologie“. A tak dále. Odkudsi pak přiletěl podnět k hlasování, jak to má být s Michailidu dál.

Čtěte také

Přičemž účastníci ankety jistě věděli, že se uznávaná expertka na psychotropní látky ke komunismu skutečně hlásí, i když hovoří o jakémsi původním, demokratickém. Čili vlastně utopickém. Jenže instituce usilující utopii převést do reality záhy demokratický charakter ztrácely. Viz KSČ založená roku 1921 a už na konci dekády tvrdě pod tlakem Kominterny a tedy Stalina demokracií pohrdající snad ještě víc než lidskými životy.

A jelikož jsou Piráti leckým považováni za až vypjaté levičáky – v kampani před volbami 2021 tím mával voličům před obličeji dost úspěšně Andrej Babiš – dává si Bartoš, jemuž vyhovuje označení liberální strana, dobrý pozor, aby dalšímu nařčení z blízkosti k totalitní ideologii zabránil. A ještě než ho někdo nepřátelsky naladěný předběhl, Michailidu nahlas pokáral sám. A ta ze „stranického parlamentu“, čili více než třicetičlenného republikového výboru nakonec skutečně vypadla.

Směs důvodů

Jenomže hlasování bylo těsné a lze si klást několik otázek proč. Jestli s její inklinací k antikapitalismu souzní skutečně jen málo pod polovinou hlasujících. Anebo je jim znalá prosazovatelka legalizace konopí delší dobu prostě sympatická. Případně jestli si mnozí jen tak neužívají institutu hlasování a nedávají nejužšímu vedení znát, že si nemá moc pískat.

Čtěte také

Anebo je to tak trochu směs toho všeho, plus fakt, že Janka, jak si Michailidu nechává říkat, také už jednou kandidovala proti Bartošovi na nejvyšší stranický post. Někdo si myslí, že ji předseda proto nemá v lásce, a tak je třeba ji naopak podpořit.

Jak však řečeno, dopadlo to podle zřejmého Bartošova přání. Na tak trochu k extrému tíhnoucí, nonkonformní Michailidu vyjádřila většina fóra názor a dala najevo, že se Piráti hlásí k liberalismu.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

No, něco podobného jako Bartoš prosazoval před lety také ve vládě sedící Martin Bursík, a rovněž disponujícím malým poslaneckým klubem původně v zásadě levicových Zelených. Kteří se ale jeho pokusu o úkrok do středu prostě vzepřeli. A třeba dodat, ze sněmovny záhy vypadli a možná se do ní nikdy nevrátí. To je jistě memento.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.