„Řeknou si, že jsem blázen.“ Většina těhotných a žen po porodu s úzkostmi a depresemi nevyhledá pomoc kvůli předsudkům
Až každá pátá žena zažije v těhotenství nebo po porodu nějaké příznaky duševní nepohody, jako je úzkost nebo deprese. Psychologická podpora bývá často nedostupná a drahá. Tři čtvrtiny z žen, které v souvislosti s narozením dítěte nebo i po porodu pociťují příznaky duševních poruch, přitom odbornou pomoc nevyhledá vůbec. Často je to kvůli předsudkům nejbližšího okolí nebo nedostupností hlídání dětí.
Důvodem, proč zdaleka ne všechny ženy s úzkostí a depresí v těhotenství a po porodu nevyhledají odborníka, jsou předsudky žen samotných.
Čtěte také
„Říkají si, že když vyhledají péči psychologa nebo psychiatra, tak si jejich okolí řekne, že jsou ‚bláznivé matky‘. A že se těmito problémy nedokážou vypořádat tak, jako to dokázaly ženy z dřívějších generací,“ právě to podle Antonína Šebely z Národního ústavu duševního zdraví, který je odborníkem na mateřskou psychiku, slýchají čerstvé maminky nebo těhotné ženy často od vlastních matek, tchýní nebo samotných partnerů.
Podle Šebely je nejčastější příčinou psychických obtíží v těhotenství a po porodu kolísání hormonů, nová životní role, anebo finanční a sociální situace v rodině.
Na sociálních sítích ženy vidí, že je u jiných maminek všechno v pořádku. V podstatě se za svoje vlastní pocity stydí.
Antonín Šebela
Dalším důvodem, proč se ženy ve většině případů neobrátí na psychiatra, psychologa nebo na organizace, které se psychice matek před a po porodu věnují, může být i zkreslený pohled na mateřství, který ovlivňují sociální sítě.
„Tam ženy vidí, že je u jiných maminek všechno v pořádku, a říkají si, proč já to mám jinak. V podstatě se za svoje vlastní pocity stydí a péči tak nevyhledají.“
Pomůže aplikace
Bariéry k vyhledání péče má zmírnit aplikace Kogito, kterou Národní ústav duševního zdraví spolu s organizací Úsměv mámy spustily koncem července.
Čtěte také
„Aplikaci si může žena sama stáhnout do svého mobilního telefonu. Nemusí nikam chodit nebo složitě a dlouho péči hledat,“ popisuje výhody Kogita Šebela a pokračuje: „V aplikaci můžou ženy najít základní psychologickou péči. Je tam například pět lekcí kognitivně behaviorální terapie.“
Kogito nabízí taky vedenou relaxaci nebo nástroje k práci s myšlenkami. Žena si může pomoc pustit do sluchátek, třeba když dítě usne.
Deprese a těžké úzkostné poruchy jsou dlouhodobější záležitostí a bez jakékoliv intervence takové psychické problémy ovlivňují kvalitu života celé rodiny.
Poslechněte si reportáž Martiny Rasch.
Související
-
Ranní ptáčata mají méně depresí než noční sovy. Časné vstávání snižuje riziko psychických problémů
Efekt je patrný už při rozdílu jedné hodiny. U lidí, kteří v průměru vstávají o hodinu dřív než ostatní, se riziko psychických poruch snižuje asi o 23 procent.
-
„V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi
Větší stres, úzkosti a deprese prožívali ti, kteří už se před krizí potýkali s nějakými socioekonomickými obtížemi a které z ekonomického hlediska pandemie výrazně zasáhla.
-
Deprese žen v těhotenství způsobují rychlejší stárnutí mozku jejich potomků
Deprese nastávajících maminek spouští zrychlené stárnutí mozku plodu. Ukazují to výsledky studie, která proběhla v brněnském CEITECu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
