Ranní ptáčata mají méně depresí než noční sovy. Časné vstávání podle studie snižuje riziko psychických problémů

29. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Unavená žena

Časné vstávání pravděpodobně snižuje riziko deprese. Efekt je podle odborníků patrný už při rozdílu jedné hodiny. U lidí, kteří v průměru vstávají o hodinu dřív než ostatní, se riziko psychických poruch snižuje asi o 23 procent. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého výzkumu, který zahrnoval data o více než osmi stech tisících lidí.

Už nějakou dobu se všeobecně předpokládá, že načasování spánku – to znamená, jestli člověk chodí spát spíše brzy, nebo spíše pozdě – má vliv na naší psychickou pohodu. Přesněji řečeno, že posunutí spánku do pozdějších hodin má spíše negativní důsledky na lidskou psychiku.

Čtěte také

A nejen na psychiku, říká profesor Ondřej Ludka, vedoucí Spánkového centra Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně:

„Existuje celá řada studií, které ukazují, že ‚noční sovy‘ mají negativní metabolické důsledky. Lidé, kteří chodí později spát, mají často vyšší spotřebu cukrů, tuků, vede to u nich k obezitě. Takže nejde jen o psychické poruchy. Ti lidé jsou také častěji ohroženi kardiovaskulárními onemocněními, infarktem myokardu a tak dále.“

Z těchto předpokladů vycházeli i autoři studie, vědci z coloradské univerzity ve městě Boulder spolu s odborníky z Broad Institute, což je společné pracoviště MIT a Harvardu.

Lidé, kteří chodí později spát, mají často vyšší spotřebu cukrů, tuků, vede to u nich k obezitě. Takže nejde jen o psychické poruchy.
Ondřej Ludka

Cílem výzkumného týmu bylo ještě podrobněji prozkoumat vztah mezi načasováním spánku a lidskou psychikou. Zajímalo je například, o kolik je potřeba spánek posunout dopředu, aby to mělo kýžený efekt.

Čtěte také

Výzkumníci využili biomedicínská, převážně genetická data z několika velkých databází. Dohromady měli anonymizované informace o osmi stech čtyřiceti tisících lidí. Naše spánkové preference jsou totiž z 12 až 42 procent geneticky předurčené, takže bylo nejdřív nutné vybrat takové jedince, kteří mají podobné genetické předpoklady. U více než osmdesáti tisíc lidí byl navíc po dobu jednoho týdne detailně monitorován jejich spánek.

Tyto údaje pak vědci porovnali s informacemi o psychických poruchách těchto osob. A z tohoto srovnání vyplynulo, že lidé, kteří chodí spát – a vstávají – dřív, mají menší riziko depresí. Jedna hodina snižuje riziko o 23 procent.

Vyplatí se vstávat o hodinu dřív?

Znamená to tedy, že když si lidé přeřídí budík o hodinu napřed, můžou tím předejít psychickým problémům?

Na tuto otázku zatím bohužel neexistuje spolehlivá odpověď. Šlo totiž pouze o studii založenou na pozorování, takzvanou observační studii, která porovnávala lidi s různými spánkovými návyky – a u těch prokázala určitou souvislost mezi načasováním spánku a výskytem psychických problémů.

Čtěte také

Teď by bylo potřeba uskutečnit navazující klinickou studii, která by umožnila ověřit, zda posunutí spánku o hodinu dopředu bude mít požadovaný efekt. Dalším limitem studie je její povrchnost. Při tak velkém množství dat totiž nelze jít příliš do detailu, upozorňuje Ondřej Ludka.

„Musíme vnímat každého člověka jako jedince. Musíme se podívat na to, jak před spaním konzumuje potravu, jestli konzumuje alkoholické nápoje, jestli kouří, jestli pije kávu, čaj, jak uléhá, jestli dodržuje pravidla spánkové hygieny, v jakých podmínkách spí – jestli je ta místnost zatemněná, jestli je v ní dostatečný chlad a tak dále,“ vypočítává Ondřej Ludka, co všechno může ovlivnit kvalitu spánku – a tím pádem i naši psychickou pohodu v průběhu dne.

I přesto práci zahraničních vědců oceňuje. Přináší totiž podle něj další důkazy o tom, že spánkové návyky mají značný vliv na naše tělesné i duševní zdraví.

 Více si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související