Radovan Karadžić opět stanul před soudem, obžaloba požaduje doživotní trest

23. duben 2018

Radovan Karadžić v pondělí znovu stane před soudem. Odvolací tribunál OSN začne řešit odvolání Karadžiće i žalobců proti verdiktu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Ten někdejšího politického vůdce bosenských Srbů před dvěma lety odsoudil ke 40 letům vězení.

Tribunál ho uznal vinným v deseti z jednácti bodů obžaloby, a to z genocidy, zločinů proti lidskosti nebo porušení válečného práva, kterých se dopustily srbské jednotky během války v Bosně. 

Karadžić stál jako prezident Republiky srbské v čele tamní hierarchie, podle soudu je tak odpovědný například za masakr ve Srebrenici, při kterém zemřelo 8 tisíc muslimských mužů, nebo za bezmála čtyřleté obléhání Sarajeva se skoro 14 tisíci oběťmi.

Byl to soud vítězů, muslimové odešli bez trestu, říká poslanec Foldyna o haagském tribunálu

Bosenské ženy oplakávají své mrtvé i 22 let po srebrenickém masakru

Haagský mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii končí svou činnost. Během bezmála čtvrtstoletí obžaloval 161 osob a 48 z nich odsoudil za zločiny spáchané během jugoslávských válek. „Byl to soud vítězů," míní sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna a dodává, že tribunál uplatňoval právo selektivně a propouštěl prokazatelné zločince.

Žalobci nyní žádají pro Karadžiće doživotí. „Byl spíše politickou figurou, ale pokud by se podařilo ještě lépe propojit tuto jeho roli s tím, co se dělo například v Prijedoru nebo Foči, kde také docházelo k masovému vyhlazování muslimského obyvatelstva, pak je zpřísnění trestu reálné,“ domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth.

Sám Karadžić se označil za oběť politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ. Soud prý nebyl spravedlivý, protože soudci nic neví o regionu, jeho kultuře, jazycích ani historii, a protože byl vedený podle cizího procesního práva a v cizím jazyce.

„Chce dosáhnout zvrácení verdiktu, který pro něj znamená prakticky doživotí. A v širším kontextu chce docílit změny narativu o roli bosenských Srbů v rámci války na Balkáně. Myslím ale, že to se mu podařit nemůže,“ soudí analytik, verdikt by měl padnout do konce roku.

Před soudem se bývalý bosenskosrbský prezident sám obhajuje a požaduje zrušení původního verdiktu a nový proces. Udělal prý vše pro to, aby zabránil válce a zmírnil utrpení civilistů. Už před začátkem války ale v bosenském parlamentu hrozil muslimům zničením.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ukončil svou činnost koncem roku 2017. Odvolání proto řeší tzv. Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, kromě Karadžiće se bude zabývat také případem bosenskosrbského generála Ratka Mladiće odsouzeného na doživotí.

Tresty si v Haagu vyslechlo celkem 90 lidí, například premiér samozvané republiky Srbská Krajina Milan Babić nebo bosenskochorvatský generál Slobodan Praljak, který se při vynášení rozsudku otrávil a následně zemřel. Srbský exprezident Slobodan Milošević zemřel ve vazbě, osvobozeni naopak byli například chorvatský generál Ante Gotovina, kosovský premiér Ramuš Haradinaj nebo bývalý srbský prezident Milan Milutinović.

autoři: Věra Štechrová , ert
Spustit audio

Související