Mladičovi hrozí v Haagu doživotí za masakr ve Srebrenici. Srbové genocidu popírají
Tento týden by mohl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) s konečnou platností odsoudit druhého viníka masakru ve Srebrenici, bývalého srbského generála Ratka Mladiče. Bosenská válka nicméně pro Srby i nadále zůstává složitým dědictvím historie a někteří z nich srebrenický masakr dokonce dodnes popírají.
Tématu se věnuje švýcarský deník Berner Zeitung.
Jak píše, hlavní žalobce soudu Serge Brammertz by mohl zaznamenat historický úspěch. Ve středu se totiž rozhodne o vině Mladiče, přezdívaného „bosenský řezník“.
„Bude to milník v historii tribunálu,“ řekl k procesu Brammertz. Po dvaadvaceti letech od ukončení války v Bosně a Hercegovině tak soud vynese poslední rozsudek ohledně masakru ve Srebrenici.
Tamní krveprolití se stalo symbolem čtyři roky trvajícího konfliktu, během kterého přišlo o život více než sto tisíc lidí a miliony dalších musely opustit své domovy. Jen při téměř čtyřletém obléhání Sarajeva zemřelo deset tisíc lidí, připomíná válečné události švýcarský deník.
Milion stránek spisu
Masakr ve Srebrenici se stal milníkem. V červenci roku 1995 vtrhly srbské jednotky pod velením generála Mladiče do oblasti pod ochranou OSN a povraždily okolo osmi tisíc muslimských mladíků a mužů. Dodnes je nepochopitelné, jak se něco takové po druhé světové válce v Evropě mohlo stát, konstatuje Berner Zeitung a připomíná, že v roce 2016 už tribunál OSN odsoudil jednoho z hlavních viníků krveprolití Radovana Karadžiče ke čtyřiceti letům vězení.
Bývalý generál Mladič je za čin vojensky zodpovědný, a proto je pro pozůstalé a také pro mezinárodní pozorovatele nepředstavitelné, že by mu soud udělil jiný než doživotní trest, píše švýcarský deník. Důkazy o Mladičově vině jsou prý jednoznačné. Přes pět set soudních státní, spis obsahující téměř milion stránek a 377 svědků doložili tehdejší hrůzy.
Jeden z pamětníků u soudu vyprávěl o tom, jak odstřelovači zabili jeho manželku, když na sarajevském náměstí kupovala mléko. Jedna žena zase o tom, jak ji vojáci dlouhé týdny znásilňovali. Další muž popsal, jak přežil jen díky tomu, že se ve Srebrenici skryl pod bezvládnými těly a předstíral, že je mrtvý.
Mnoho těl tehdejších obětí navíc pachatelé následně rozřezali na kusy a pohřbili na různých místech. Dodnes se všechny mrtvé nepodařilo identifikovat. Až v prosinci 2015 se třeba nalezl jeden z masových hrobů, který byl ukrytý pod skládkou odpadků.
Tribunál je protisrbský, tvrdí premiérka
Srebrenický masakr a vyhnání bosenských muslimů se uskutečnilo pod cynickou nálepkou „etnické čistky“ v rámci úsilí o vznik takzvaného Velkého Srbska. Mimo Karadžiče a Mladiče za hrůzný čin nesl zodpovědnost také bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič, který zemřel v roce 2006 ve vazbě na zástavu srdce. Deník Berner Zeitung se v souvislosti s procesy ptá, jestli pomohly se zpracováním hrozivých událostí.
Brammertz v tomto smyslu kroutí hlavou. „V Srbsku jsou stále politici, kteří genocidu popírají. Jak má pak dojít k usmíření?,“ ptá se žalobce. Srbové se se svou válečnou historií vypořádávají obtížně, pokračuje švýcarský deník. A jedním z důvodů je také Radko Mladič.
V Balkánské zemi můžete narazit na přesvědčení, že i prostřednictvím Mladiče Srbové statečně odolávali spiknutí pod vedením Německa, Rakouska a Vatikánu. „Taková představa je ale mylná,“ upozorňuje Brammertz. Přesto jsou trička s potiskem Mladiče trhákem při jakémkoli svátku a k dostání jsou v mnoha bělehradských obchodech se suvenýry.
Srbská premiérka Ana Brnabičová například nedávno prohlásila, že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii pracoval jednostranně v neprospěch Srbska. Tím rozhodně nepřispěla k usmíření, ale naopak k prohloubení konfliktu, píše Berner Zeitung. Upozorňuje také na to, že srbský deník Informer– údajně hlásná trouba prezidenta Aleksandara Vučiče – zase vydal článek s titulkem „Tribunál v Haagu veřejně znásilnil právo!“
Masakr ve Srebrenici navíc popírá celá srbská politická scéna, píše závěrem Berner Zeitung. Teprve nedávno obvinily srbské soudy osm bývalých policistů z vraždy více než třinácti set muslimských civilistů. Proces musel být ale přerušen a vyšetřování začne znovu. Brammertz si myslí, že rozhodnutí haagského tribunálu usmíření sice nepřinese, ale může k němu alespoň přispět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
