Půl roku ve vzduchu

Rorýs velký (Tachymarptis melba) je větší příbuzný našeho rorýse obecného (Apus apus). Váží kolem100 gramů a rozpětí jeho křídel často přesáhne50 cm. Hnízdí v rozsáhlých oblastech od jižní Evropy až po podhůří Himálají. Podobně jako rorýs obecný podniká migrace do jižněji položených zimovišť. Jihoevropští rorýsi velcí zimují v severní Africe. Rorýs velký tráví ve vzduchu hodně času. Jak dlouho ale vydrží létat bez přistání? Moderní technika dovolila vědcům nepřetržité sledování rorýsů velkých nejen v jejich evropských hnízdištích, ale také během tahu do severní Afriky a pobytu v tamějších zimovištích. Tým vedený Felixem Liechtlem ze Švýcarského ornitologického institutu v Sempachu odchytil na švýcarském hnízdišti tři rorýse velké a vybavil je zařízením o hmotnosti pouhých1,5 gramu. To průběžně ukládá do paměti údaje o rychlosti pohybu i o místě, kde se pták právě nachází. Po roce vědci rorýse opět odchytili na hnízdišti, zařízení jim odebrali a stáhli si z něj všechna data.

Jak uvádí Liechtl a jeho kolegové ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Communications, všichni tři rorýsi si po podzimním tahu do severní Afriky ani na chvilku neodpočinuli a trávili ve vzduchu plných 24 hodin. Vydrželi to v průměru neuvěřitelných 200 dnů! Rorýsi si tedy užívají afrického ovzduší, ale tamější země se prakticky nedotknou. Vědci se domnívají, že mladí ptáci by mohli trávit ve vzduchu nepřetržitě ještě delší čas – od vylétnutí z hnízda až po vlastní zahnízdění. Mezi těmito klíčovými momenty v životě rorýse velkého uplynou tři roky.

Mládě rorýsa|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Bastet 78

„Rorýsi se živí tzv. vzdušným planktonem a zcela jistě ve vzduchu i spí,“ říká Felix Liechtl. „Věděli jsme, že dokážou trávit ve vzduchu hodně dlouhou dobu. Ale dvě stě dní je skutečně neuvěřitelně dlouhá doba. Předpokládáme, že rorýsi usínají za letu vždy jen na několik sekund nebo že spí jen na jednu polovinu mozku, zatímco druhá mozková hemisféra bdí a řídí let.“ Podle některých vědců ale nelze vyloučit, že rorýsi během letu vůbec nespí. Nebyli by zdaleka jediní extrémní nespavci živočišné říše. Delfíni vydrží nespat tři měsíce a jejich duševní výkonnost nijak neklesá ani po patnácti dnech nepřetržitého bdění. Mláďata delfínů a kosatek vydrží s minimem spánku bez větších problémů prvních 150 dní svého života. Také mezi ptáky není dlouhodobá nespavost neznámá. Během námluv vydrží jespáci skvrnití (Calidris melanotos) nespat dlouhé týdny.