Procházková: Bude to Trump, kdo jednou bude mluvit s Putinem. Podmínkou míru bude i jeho bezpečí

20. červen 2026

Kolem ruského prezidenta se za dekády jeho vlády utvořily různé klanové struktury. Klíčová je spíš loajalita, ochota plnit bez zbytečných otázek stanovené cíle než přehnaná vlastní iniciativa. „Víme toho čím dál míň o tom, co se děje v Kremlu, jak ty klany vypadají, jak se pohybují, jaké mezi sebou mají vztahy. Ale jednu věc víme určitě: pořád je tím hlavním, kdo tahá za nitky, Vladimir Vladimirovič Putin,“ říká v Osobnosti Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.

„Důležitý termín je ‚přístup k tělu‘. Máme vysoce postavené úředníky, ale pak jsou tady lidé, kteří mají fyzicky přístup k Putinovi. V tuto chvíli je jich strašně málo – dřív to byly desítky, dnes třeba pět šest lidí, kteří mohou navštěvovat Putina a něco mu našeptávat,“ uvádí Petra Procházková.

„A to jsou jeho přátelé, většinou z oligarchicko-bezpečnostního prostředí. Protože kamarádi Putina, lidé mocní a bohatí, pocházející většinou buď z Petrohradu nebo z tajných služeb.“

Čtěte také

Vedle jeho bývalých kolegů z KGB patří mezi významný klan i osobní bodyguardi. Jejich role ochránců se postupně rozšířila a s tím, jak se Putin více uzavírá světu, roste jejich vliv a hlas – kromě ochranky už prý nyní plní i roli důvěrníků či rádců.

„Putin si uvědomuje, že situace v Rusku a jeho postavení nejsou takové jako dřív. Lidí, kteří mají pocit, že Putin už není budoucností Ruska, jakou sliboval, přibývá. A to i v armádních elitách,“ domnívá se Procházková a pokračuje:

„Stále má na mysli vzpouru Jevgenije Prigožina v roce 2023. Pro Putina to byla zlomová událost. Uvědomil si, že nedotknutelnost není tak absolutní. Ve strachu o svůj život a o životy svých blízkých se snaží izolovat se od vnějšího světa.“

Čtěte také

Kromě změny v bezpečnostních opatřeních je u něj podle znalkyně Ruska patrná i změna ve veřejném vystupování. Procházková míní, že došlo k osobnostnímu zlomu i proměně informací, které od svých blízkých a tajných služeb dostává.

„Určitě má daleko víc relevantních informací a o stavu ruské ekonomiky má velice přesné informace. Nevíme, jestli přesně ví, že měsíčně na frontě přichází o 30 tisíc mužů, ale určitě ví, že ještě neobsadil Kyjev. A to si myslel, že už dávno bude,“ odhaduje Procházková. „Samozřejmě ví, že Kyjev je meta, které se bude muset vzdát. Vsadil na to, že čas hraje pro něj.“

Paliativní ekonomická péče

Proti Putinovi se naopak začínají obracet ruští váleční blogeři, kteří kritizují svou armádu za podhodnocení zbraní a nedostatečnou demonstraci síly. Rizikoví jsou i uživatelé sociálních sítí, kteří se na internetu mohou dostat i k jiným než oficiálním informacím. Digitální zdroje proto Putin cenzuruje, připomíná novinářka.

Čtěte také

Existují ale i teorie, podle nichž je pomalý postup ruské armády a udržování frontové linie navzdory obrovskému zlepšení ukrajinské obrany zastíracím manévrem pro odvrácení pozornosti od nepříznivé domácí situace.

„Stav, který se teď Putin snaží udržet, bych přirovnala k paliativní péči – máte pacienta, kterému už moc neprodloužíte život, ale snažíte se tlumit největší bolesti. A to přesně jeho tým teď dělá,“ přirovnává Procházková a doplňuje:

„Vědí, že to takto nemůže jít donekonečna. Ale než tato chvíle nastane, tak si říkají, že se třeba Ukrajinci unaví, udělají chybu nebo se na ně Evropa vykašle a oni to dotáhnou až do Krematorska.“

V sázce je totiž napjatá ekonomická situace a zejména nepříznivý výhled transformace válečné výroby na civilní průmysl. Další překážkou je vysoká cena či nedostatek pohonných hmot a společenská obava z nárůstu kriminality po návratu traumatizovaných a ozbrojených vojáků.

Čtěte také

Vzestup ale zaznamenává Ukrajina – a to nejen v rámci technologického vývoj a schopností armády, ale také ve vyjednané evropské finanční pomoci. Další naději pro Kyjev představuje ukončení války s Íránem a přesun pozornosti Donalda Trumpa zpět k mírovým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Mír nebude vypadat tak, jak bychom si přáli a Ukrajina zasloužila, tedy aby se vrátila okupovaná území. Ale bude to nějaký kšeft,“ odhaduje Procházková.

„Je potřeba, aby se Evropa udržela a měla se s Trumpem ráda. Protože pokud nedokážeme Putina zlikvidovat fyzicky nebo motivovat někoho, aby ho svrhl, tak s ním bude třeba v určitou chvíli jednat. Donald Trump je na to šikovný a má i žaludek, který snese leccos,“ připouští novinářka a dodává: 

„Putin potřebuje, aby se jednou zrušily sankce a aby se Rusko vrátilo na evropské trhy. Ale extrémně důležitá pro něj bude jeho osobní bezpečnost. Jednou z podmínek míru musí být něco, co mu zajistí existenci a bezpečnost jeho osobně i jeho nejbližších.“

Co nejvíce sjednocuje Ukrajince? Chrání Putin i svou rodinu a blízké, nebo dbá jen na vlastní bezpeční? A jak by na ukrajinskou armádu reagovalo NATO? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , esta

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.