Průměrná mzda roste, zní z ODS. Dvě třetiny státních zaměstnanců na ni nedosáhnou, namítá odborář
Státní zaměstnanci stále nevědí, jak se jim od ledna zvýší platy, protože odboráři s ministry zatím nenašli společnou řeč. „Díky inflaci poklesly reálné příjmy státních zaměstnanců a dnes jsou pořád ještě v minusu o nějakých devět procent,“ argumentuje pro růst platů o sedm a třináct procent v pořadu Pro a proti místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. „Požadavky odborů nejsou reálné,“ tvrdí poslanec Jan Bauer (ODS, kandiduje za Spolu).
Pane Vaňásku, platí, že dále požadujete, aby platy ve veřejné sféře od ledna vzrostly o sedm procent a u hůře placených pozic o třináct procent?
Jiří Vaňásek: Ano, je to tak. To byl náš kompromisní návrh, který jsme učinili v minulém týdnu při jednání s vládou. Původně jsme požadovali deset procent plošného navýšení. Na základě diskusí a s ohledem na státní rozpočet jsme přišli s tímto kompromisním návrhem.
Čtěte také
Tam bohužel k dohodě zatím nedošlo. Vláda navrhovala pětiprocentní plošné navýšení a pro ty, kteří jsou nízce ohodnoceni, sedm procent.
My říkáme, že je to málo. I s ohledem na to, že se díky valorizaci minimální mzdy – tak jak rostly mzdy v soukromém sektoru – valorizoval i zaručený plat ve veřejném sektoru. Ten se zvýšil o 7,7 procent.
Pane Bauere, co na tento požadavek odborů, který je, jak říkají, kompromisní, říkáte?
Jan Bauer (ODS, Spolu): Já jsem u toho jednání na vládě nebyl. Nicméně tak, jak mám informace od mých kolegů, nejsou požadavky odborů, které tam zazněly, reálné – jak ve vztahu vůči státnímu rozpočtu, tak vůči tomu, co se v České republice děje, tedy jak se vybírají daně a jak roste ekonomika.
Čtěte také
Na druhou stranu jsme asi všichni byli informováni, že jednání ještě budou v následujících čtrnácti dnech pokračovat. V minulém a předminulém roce se vždy našel nějaký kompromis.
Já věřím, že ten kompromis nastane a že nenastane určité vydírání – protože máme před volbami – že někdo bude spoléhat na novou vládu. Ostatně, když jsem v neděli slyšel zástupce opozičních politických stran, tak ani oni nejsou k těm vysokým číslům nakloněni.
„Čas se krátí“
Pane Vaňásku, chápete argument, který zopakoval pan poslanec a v předešlých dnech ho řekl i premiér Petr Fiala (ODS, kandiduje za Spolu), tedy že možnosti státního rozpočtu jsou omezené a že vaše požadavky na zvýšení platů ve veřejné sféře jdou nad možnosti rozpočtu?
Vaňásek: Je to o prioritách. Rozumím tomu, to, co říkal pan poslanec, ani my samozřejmě nechceme zvyšovat schodky státního rozpočtu, o tom to určitě není. Na druhou stranu je ale potřeba uvědomit si situaci zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Soukromý sektor rostl v průběhu posledních tří čtyř let, ale zaměstnanci ve veřejném sektoru dostali plošně přidáno naposledy minulý rok o 1400 korun, předtím dva roky vůbec ne.
Čtěte také
Díky inflaci, která byla kumulovaná někde o výši 30 procent, poklesly jejich reálné příjmy a dnes jsou pořád ještě v minusu o nějakých devět procent, zatímco soukromý sektor už to dohání.
To je ta naše snaha. Aby lidé měli ten plat takový, který pro ně bude v tu chvíli důstojný. Je to otázka priorit a toho, zda se třeba podaří posílit příjmovou stránku státního rozpočtu.
Za odbory jsme také navrhovali, jaké kroky by se daly udělat. Jak nás informoval pan premiér na jednání, stále předpokládáme, že se o výši státního rozpočtu průběžně bude jednat. Sledujeme i v médiích diskuse s jednotlivými ministry, takže uvidíme, jak to tak reálně bude.
Jsme samozřejmě připraveni k jednání a k hledání řešení, ale na druhou stranu vnímáme to, že čas se nám krátí a v tuto chvíli od některých členů vlády nevidíme platy zaměstnanců ve veřejném sektoru úplně jako prioritu.
Čtěte také
Pane poslanče Bauere, kdyby se vyhovělo požadavku odborů na zvýšení platů ve veřejné sféře tak, jak oni si představují, nejednalo by se jen o vykompenzování předchozího poklesu reálných platů?
Bauer: Já si to nemyslím. Na druhou stranu musím přiznat, že jsme v minulých letech zažili horší časy, kdy byla kumulovaná inflace opravdu vysoká. Na druhou stranu vnímám, že…
Počkejte, kdy naposledy v minulých letech?
Bauer: V minulých letech. Během covidu a v následujících pocovidových letech.
Ale inflace, která následovala po covidu, byla ještě vyšší, o tom tady mluvíme.
Bauer: Ano, ale na druhou stranu vnímám, že roste průměrná mzda v České republice. Česká ekonomika roste. Myslím, že tuto debatu poslouchají určitě lidé, kteří jsou zaměstnáni ve státním sektoru, ať už je to stát, kraje, nebo obce.
Čtěte také
Shodou okolností sedím na prachatické radnici, mluvíme o mých pracovnících. Pak to také poslouchá velké množství lidí, spíše miliony zaměstnanců, kteří pracují a podávají své výkony v soukromé sféře. A já bych si moc přál, aby se nejen v tomto roce, ale i v příštích letech vždycky našel takový kompromis. Státní sféra je nesmírně důležitá, dýchá se soukromým sektorem.
Tak, jak jsem poslouchal zástupce zaměstnavatelů, mzdy v soukromém sektoru budou různě mezi pěti až šesti procenty. A myslím si, že návrh, se kterým přichází vláda, opravdu dýchá s privátní sférou. Ostatně těch více než 20 miliard korun, které jsou ve státním rozpočtu, to jsou peníze, které se nikde nevytisknou, ty musí vyprodukovat především soukromý sektor.
Pane Vaňásku, dávalo by to smysl, aby platy ve veřejné sféře v příštím roce rostly rychleji, než mají podle odhadů růst mzdy v soukromé sféře? Tedy kdyby vám vláda vyšla vstříc ve vašem požadavku?
Vaňásek: Určitě dává smysl to, co říká pan poslanec. My se nebráníme tomu, aby soukromý sektor rostl o něco víc než veřejný sektor. Tak by to mělo být vždy, protože on svým způsobem táhne ekonomiku. To je naprostá pravda.
Čtěte také
Kdyby vláda vyšla vstříc vašemu požadavku, tak platy ve veřejné sféře v příštím roce porostou rychleji než mzdy v soukromém sektoru.
Vaňásek: My si to právě nemyslíme. Naše odhady jsou, že v soukromém sektoru to poroste někde mezi sedmi až osmi procenty a je to i náš cíl pro kolektivní vyjednávání. Zaznělo, že roste průměrná mzda. Za to jsme strašně rádi.
Skutečně v posledních letech roste, ale přesto je i skutečnost, že dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.
Samozřejmě jsme připraveni dál jednat, ale jak říkám, čas se poměrně krátí. Jestli se nemýlím, rozpočet by měl jít do Poslanecké sněmovny na konci měsíce.
Pane poslanče, co říkáte na odlišné odhady odborů týkající se růstu mezd v soukromém sektoru?
Bauer: Obecně s panem kolegou Jiřím Vaňáskem souhlasím. Ale nezazněla tu dvě důležitá hesla, což je efektivita a produktivita.
My se ohledně zvyšování mezd ve státním sektoru bavíme hlavně o tarifech, ale to není zvedání celkového platu, protože tarify tvoří u platu přibližně 70 až 75 procent a zbytek jsou ostatní složky, třeba odměny, kvalifikační příplatky a tak dále.
A jestli si lidé na ministerstvech, tak u nás na radnici něco přejí, tak aby se spíše snižovaly nárokové věci. Aby tam byl velký prostor. A ti, kteří rozhodují o platech, aby mohli posuzovat, jestli jsou pracovníci efektivní, produktivní – a aby je mohli oceňovat. Ovšem odbory tlačí na to, aby to byly většinou nárokové věci.
Kde vzít peníze na vyšší navýšení platů státních zaměstnanců? Je pro vládu zvýšení těchto platů prioritou? A o kolik více by stát musel zaplatit, pokud by vláda vyšla vstříc návrhu odborů? Poslechněte si celé Pro a proti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.





