Ekonom: Pracovat pro stát je nejméně lukrativní od roku 2012. V soukromé sféře mzdy rostou nevídaně
Výše platů státních zaměstnanců patří mezi důvody, proč klesá zájem o práci například na úřadech. Růst mezd ve veřejném a soukromém sektoru je navíc ve výrazném nepoměru. „Veřejná správa je oproti soukromé nejméně atraktivní od roku 2012,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika. Odbory žádají zvýšení platů ve veřejné sféře o deset procent.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Jak výrazný růst mezd to je?
Na historické poměry je to výrazný růst, je to číslo, které nejsme úplně zvyklí vídat. Je vyšší, než jsme očekávali i co čekala Česká národní banka. A je to podstatně vyšší číslo než tempo, jakým vůbec roste česká ekonomika.
Čtěte také
To naznačuje, že z bohatství, které ekonomika generuje, si teď uloupnou zaměstnanci větší podíl než ta druhá skupina, tedy vlastníci kapitálu. Jsou to dobré časy pro zaměstnance.
Zároveň je potřeba připomenout, že zaměstnanci naopak měli hodně špatné časy v letech 2022 a 2023. Pořád se tak trošku hrabou z té jámy, do které se předtím propadli, ale momentálně jsou rozhodně na koni a tahají za delší konec provazu.
Čím si vysvětlujete, že i když neodpovídají vývoji ekonomiky, přesto ta čísla rostou poměrně výrazně?
Jedna věc je samozřejmě nedostatek pracovníků v některých konkrétních sektorech. Není náhoda, že na vrcholu toho žebříčku, kde se přidávalo, vidíme služby, které momentálně zažívají utěšené období a lidí se tam prostě nedostává.
Na druhém místě v rámci sektorů je stavebnictví. Tam je notoricky známý problém, že nejsou lidi, a když nejsou lidi, nezbývá nic jiného než přidávat.
Čtěte také
Druhá věc je, že tady pravděpodobně nastává návrat k normálu. Během inflační krize jsme viděli, že firmám se tehdy podařilo utlumit mzdové požadavky. Vzhledem k inflaci zvyšovali prodejní ceny, ostatně to je definice inflace, ale dařilo se jim držet svoje zaměstnance.
Kyvadlo, jak se rozděluje ekonomický koláč, který vytvoří česká ekonomika, se tehdy vychýlilo na historické poměry naopak v neprospěch zaměstnanců.
Tehdy to bylo asi dáno jejich opatrností. Radši než riskovat ztrátu zaměstnání přijali to, že jim klesaly reálné mzdy. Teď se vracíme do normálu, do rovnováhy. Nechci soudit, co komu patří, ale je pravda, že na historické poměry zaměstnancům náleží trochu větší kus toho koláče, tak si pro něj přišli.
Rozevřené nůžky
Dá se rozdělit, jak rostou v současnosti a jak rostly v předchozích letech mzdy ve veřejné a soukromé sféře? Je v tom výrazný nepoměr?
Veřejná správa za uplynulé tři čtyři roky byla bita docela hodně. Biti byli samozřejmě všichni, mzdy tehdy nedosahovaly toho, jak rostla cenová hladina. V reálném vyjádření jsme všichni chudnuli. Nicméně zatímco soukromý sektor se začal zotavovat, ten veřejný ani zdaleka toto štěstí neměl.
Čtěte také
Nůžky mezi tím, jak lukrativní je práce ve veřejném sektoru oproti soukromému, se rozevíraly docela konzistentně. Bylo čím dál méně atraktivní jít se nechat zaměstnat do služeb státu v porovnání se soukromým sektorem.
Poměr mezi tím, jak atraktivní je veřejná správa oproti soukromé, je v tuto chvíli snad nejhorší od roku 2012. Pracovat teď ve státní správě nijak lukrativní není.
Je vhodný prostor na zvýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, jak žádají odbory?
Předpokládám, že odbory do toho vždycky jdou s nadsazenými požadavky. To nejde prohlásit od stolu. Jednak se jedná o velké množství lidí ve veřejném sektoru a spoustu různých profesí, takže situace bude všude jiná. To je otázka na manažery lidských zdrojů v jednotlivých úřadech, protože stát, stejně jako každý jiný zaměstnavatel, má zájem platit co nejméně.
Čtěte také
Jeho poslání není někomu zabezpečit dobré živobytí, jeho poslání je, aby fungoval. Měl by platit tak nejméně, aby to vůbec ještě udržel a přilákal lidi, které potřebuje. Jestli už se dostáváme na hranu, kdy hrozí, že stát nebude schopen lidi nabrat nebo že nebude schopen je udržet, to posoudí ten, kdo skutečně sedí na úřadu a má na starosti najímání zaměstnanců.
Historicky je situace teď skutečně obtížnější, než byla v posledních letech. Věřil bych jim, že problém získat a udržet zaměstnance mohou mít. Ale jestli jim ho vyřeší plošných deset procent, nebo ne, to musí vědět jedině oni.
Pomohlo by přidání státním zaměstnancům o deset procent povzbudit ekonomický růst v Česku, jak říkají odbory?
Čistou logikou ve smyslu, že když lidem nasypete peníze, tak část z nich vezmou a otočí je v ekonomice, tak samozřejmě ano. Druhá věc je, že toto se dá říct pokaždé a samozřejmě neexistuje perpetuum mobile – přidávat a přidávat – a pak se těšit ekonomickému růstu.
Jak jsou na tom státní zaměstnanci v porovnání se zaměstnanci v soukromé sféře? Poslechněte si rozhovor vedený Tomášem Pavlíčkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
