Provést analýzu a sociálně citlivé položky přesunout do snížené sazby, navrhuje řešení DPH ekonomka Horská

31. srpen 2023

Snahy o změnu konsolidačního balíčku a návrh státního rozpočtu na příští rok s dalšími úsporami jsou horkými tématy debat v české politice i společnosti. Jaké úpravy balíčku by z ekonomického hlediska dávaly smysl?

Státní rozpočet a snaha vlády o jeho stabilizaci aktuálně vstupují do nejostřejší fáze. Tzv. konsolidační balíček už má svoji záplatu, o které vláda během posledních týdnů jednala společně se sociálními partnery a samosprávami.

Čtěte také

Koalice vyšla vstříc například v daňovém zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, ale jen do výše poloviny průměrné mzdy. Také zachovala výnos daně z nemovitostí výhradně obcím výměnou za snížení příjmů z tzv. sdílených daní.

Premiér Petr Fiala z ODS zdůraznil, že změna balíčku jeho celkovou bilanci nijak nemění. Letos má do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun a po dvou letech pak 148 miliard.

Klíčové změny balíčku

Helena Horská, hlavní ekonomka RaiffeisenBank, členka NERVu a poradkyně premiéra Petra Fialy, souhlasí s tím, aby zůstal zachován plánovaný rozsah ozdravného balíčku.

„Je to klíčové pro vývoj veřejných financí a cenovou stabilitu. Cestou k těmto dvěma cílům je právě tento balíček, fiskální konsolidace. Pro mě není důležité, jak se která sazba mění, ale jak vypadá struktura konsolidace a její rozsah,“ tvrdí.

„Důležité je, abychom se v následujících dvou letech dostali z hlediska veřejných rozpočtů pod dvě procenta deficitu HDP, protože to je cesta nejen k ozdravení veřejných financí, ale i k nízké inflaci,“ dodává.

Není to o počtu sazeb

Oproti jiným evropským zemím je tuzemská situace extrémní.

Čtěte také

„Dánsko má jednu sazbu, jednu z nejnižších, tzv. VAT Gap. Mít jednu sazbu neznamená, že budeme výběr maximalizovat, naopak, země, jako je Finsko a Estonsko, které mají nejnižší rozdíl ve výběru daní mezi teoretickým a skutečným výběrem, mají dvě až tři sazby,“ vysvětluje Horská.

„Jde o to, jak je systém jednoduchý a transparentní a jak málo je nákladný pro platící subjekty. Protože když systém děláme složitý, vytváříme dodatečnou byrokracii, náklady pro výběr daní pro podnikatele, ale i spotřebitele,“ říká.

Odvážnější řešení

„Ideální by bylo nasypat veškeré položky do základní sazby DPH a pak udělat poctivou socioekonomickou analýzu, které položky jsou pro naše obyvatele sociálně citlivé – a ty přesunout do snížené sazby DPH. To by byla ta nejčistější cesta a ideálně bez lobbistů,“ tvrdí ekonomka, podle níž by tiché víno ve snížené sazbě nebylo. 

Vláda podle Horské neměla dost odvahy, času a ochoty najít shodu. „Politicky se rozhodlo, že pomocí DPH vláda ukáže, že nejen bere lidem, ale také umí dávat.

Nevyužila prostoru pro zvýšení daňových příjmů, který by byl rozpočtově neutrální, ale rozhodla se vykompenzovat zvyšování přímých daní plánovaným nižším výběrem DPH,“ uzavírá s poznámkou, že sama by byla odvážnější.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , vsvo
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.