Protisovětský odboj po druhé světové válce

24. září 2022

Největší audioportál na českém internetu

Varšavské povstání, polští partyzáni | Foto: Fotobanka Profimedia

Poslechněte si celou Historii Plus o protisovětském odboji po druhé světové válce

Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život.

Partyzáni 1. československé brigády Jana Žižky (ilustrační foto)

Druhá světová válka začala nacistickým útokem na Polsko. Sovětský svaz se jako spojenec Třetí říše k útoku připojil o sedmnáct dní později. Potom obsadil pobaltské státy, část Rumunska a zaútočil na Finsko. To vše po dohodě s nacistickým Německem. Dva kruté totalitní režimy si ve Východní Evropě vykolíkovaly své zájmové oblasti.

Nacisté ale smlouvu o vzájemné spolupráci a neútočení porušili v létě 1941. Podrobené národy v Sovětském svazu často vítaly nacistická vojska jako osvoboditele. Lotyši, Litevci, Estonci nebo Ukrajinci balancovali ve válce mezi komunismem a nacismem a snažili se zachovat nebo vytvořit své národní státy. Válčili proti Stalinovi, Hitlerovi a často i mezi sebou. Součástí bojů byly i válečné zločiny a etnické čistky.

Odbojáře čekala emigrace, smrt v lese nebo v lágru na Sibiři

Partyzáni v Praze III

Vše nakonec zabral nekonečný Sovětský svaz. Jeho představitelé se zavázali, že válku nevedou kvůli územním ziskům. To ale nakonec nehrálo roli. Partyzáni, kteří hájili své národní zájmy, bojovali se sovětskou mocí v lesích východní Evropy ještě minimálně jednu dekádu po válce. A český dějepis jejich boj často opomíjí.

Mnohem víc toho uslyšíte v přiloženém audiu. Na pořadu se podíleli přední odborníci – historik David Svoboda a politický geograf Michael Romancov.

autor: Jiří Zeman

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.