Protisovětský odboj po druhé světové válce
Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život.
Druhá světová válka začala nacistickým útokem na Polsko. Sovětský svaz se jako spojenec Třetí říše k útoku připojil o sedmnáct dní později. Potom obsadil pobaltské státy, část Rumunska a zaútočil na Finsko. To vše po dohodě s nacistickým Německem. Dva kruté totalitní režimy si ve Východní Evropě vykolíkovaly své zájmové oblasti.
Nacisté ale smlouvu o vzájemné spolupráci a neútočení porušili v létě 1941. Podrobené národy v Sovětském svazu často vítaly nacistická vojska jako osvoboditele. Lotyši, Litevci, Estonci nebo Ukrajinci balancovali ve válce mezi komunismem a nacismem a snažili se zachovat nebo vytvořit své národní státy. Válčili proti Stalinovi, Hitlerovi a často i mezi sebou. Součástí bojů byly i válečné zločiny a etnické čistky.
Odbojáře čekala emigrace, smrt v lese nebo v lágru na Sibiři
Vše nakonec zabral nekonečný Sovětský svaz. Jeho představitelé se zavázali, že válku nevedou kvůli územním ziskům. To ale nakonec nehrálo roli. Partyzáni, kteří hájili své národní zájmy, bojovali se sovětskou mocí v lesích východní Evropy ještě minimálně jednu dekádu po válce. A český dějepis jejich boj často opomíjí.
Mnohem víc toho uslyšíte v přiloženém audiu. Na pořadu se podíleli přední odborníci – historik David Svoboda a politický geograf Michael Romancov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
